Paroubkovi mírně hysteričtí spojenci
Presumptivní premiér, poslanec a nesmrtelný vůdce Jiří Paroubek napsal na svých stránkách: „Dovolím si formulovat jednoduché politologické pravidlo. ČSSD si bude moci vybrat jakéhokoliv koaličního partnera do své vlády, jen pokud součet mandátů ČSSD a KSČM přesáhne polovinu členů sněmovny.“ Ještě že se umí přiznat.
Těžko říct, proč tomu hned říkat politologické pravidlo, když jde v podstatě jen o jinou formulaci věty: „Pokud budeme chtít vydírat jakéhokoli koaličního partnera, musíme mít s komunisty většinu.“ V praxi si to ostatně již během svého vládnutí Paroubek vyzkoušel a tak hezky mu to fungovalo.
Jenomže Paroubek dobře ví, co jsou komunisté zač. Rozhodně to není žádná moderní levice, která se vyrovnala se svou minulostí. Stačí se podívat třeba na to, co tisknou komunistické Haló noviny.
Tak třeba soudruh Jiří Valenta tu 11. listopadu charakterizoval poválečný režim: „Náš politický systém přesto disponoval některými, dříve neexistujícími, stavebními prvky. Těmito nosnými pilíři se nově staly všelidovost, spontánní masovost a společenská spravedlivost.“
Je to hezký jazyk, ostatně Paroubkovi se taky zažral pod kůži, když třeba tak rád mluví o „protilidové politice“ a není mu to esteticky divné. Prostě co se v mládí v Národní frontě naučíš…
K věci. Komunisté dostali v roce 1946 ve volbách 40 procent hlasů. Všelidovost tedy vypadala tak, že 60 procent lidí komunisty nevolilo. Spontánní masovost vypadala tak, že po válce si nemohl kandidovat jen tak každý, třeba nebyla povolena činnost Agrární strany, která dosahovala za první republiky volebních výsledků mezi 10 a 15 procenty.
Komunisté lhali ještě v době konání voleb v roce 1946 v rudém právu, že zabezpečí „ochranu drobného a středního soukromého podnikání a majetku“. Jak ji zabezpečili za své vlády, to každý ví.
Komentovat to nemá cenu, ale jsem bytost slabá, tak mi to nedá. Jaká „sebezáchovná reakce“, když popravili Miladu Horákovou, která byla za války pět let vězněna nacisty a dokonce od nich dostala trest smrti? Je výraz sebezáchovná a křečovitá reakce proti „asociálům“ skutečně výstižný? A tohle svinstvo si dnes někdo dovolí schvalovat. Horáková přitom nebyla žádný pravičák. Pilot František Fajtl, který bojoval proti nacistům v Anglii i v SSSR, byl v roce 1949 vyloučen z armády, zatčen a 17 měsíců bez soudu vězněn na Mírově. Pak se musil život jako nádeník. Asi byl „asociál“ a tak na něj dopadla „křečovitá reakce“. Když komunisté vyřídili tyhle asociály, pustili se sami do sebe a popravili si i bývalého šéfa strany Slánského a další soudruhy. Asi to Gottwald nějak nepobral, měl toho moc a popravy a jiné detaily byly pod jeho rozlišovací schopností. Prostě přehmat, když donutili číst obžalované po mučení vymyšlené výpovědi a pak je pověsili. Křečovitá reakce a mohou za to Američani.
Křečovitých reakcí bylo za vlády komunistů tolik, že by to byl případ pro primáře Sovu nebo doktora House. Tak třeba , příslušník V.I.P. smetánky biskup Pavel Gojdič byl umučen ve vězení v Leopoldově. Biskup Štěpán Trochta, příslušník V.I.P. smetánky (byl synem rolníka, otec mu zemřel ještě v dětství) byl za války za odbojovou činnost v Dachau, byl sedm let v komunistickém kriminále.
Tohle tvrdí lidé, o které by chtěl Paroubek opřít vládu sociální demokracie. Lidé, kteří si mohou psát a říkat co chtějí, sedí v parlamentu a užívají si svobody, ze které za své vlády jinak smýšlejícím nedopřáli ani procento.
Svoboda projevu pro každého je prima. Stačí půl minuty a hned víme, na čem jsme.
