Budoucí pražský primátor Bohuslav Svoboda: Konec krásného snu
Omlouvám se veřejně pravděpodobnému budoucímu primátorovi Prahy Bohuslavovi Svobodovi, podcenil jsem jej. Je totiž ještě naivnější, než jsem si myslel před volbami.
Ano, měl jsem o Svobodově politické příčetnosti pochybnosti už v předvolebních Otázkách Václava Moravce. Vinohradský gynekolog bez partajního mandátu, jímž pražská ODS překryla zapáchající septik magistrátní korupce a klientelismu, v nich mluvil tak podezřele ušlechtile, že se mi opakovaně měnil před očima v primáře Sovu i šéf pražské ODS Boris Šťastný, jinak méně sympatický chlapík s nebezpečně nevinným úsměvem – ironií pražských okolností též lékař.
A když pak Svoboda, distingvovaný lékař s motýlkem, zcela vážně prohlásil, že si i ODS musí zamilovat blob Jana Kaplického ne proto, aby ho město po volbách opravdu postavilo, ale abychom sami sobě vyslali jakýsi signál, že milujeme moderní architekturu? Vážně jsem se bál, že se celé studio vznese k nebesům. Tolik uplakaného kání stěží najdete i v Poště pro tebe.
Snad by měl své návrhy konzultovat nejen s partou kolem Šťastného, ale i s kolegy z oddělení zabývajících se našimi mentálními pochody. Ty jeho totiž začínají být nějak – ehm - nezdravé.
Zadruhé jde o pozvání členů petičního výboru Listopadové výzvy proti velké koalici do jeho pracovny na vinohradské gynekologii, kde jen před pár týdny s ČSSD nad ránem upekl – velkou koalici! Ani se nedivím, že sem nikdo z aktivistů nechce přijít. Zápach podezřele uklohněné špatnosti zde musí být ještě nepříjemně čerstvý - a vůbec teď nemyslím čínský bufet.
