Ministr Bárta: Majitelé drahých aut budou platit víc
O aktu sociální charity od lékařských odborů, další schůzce u pana prezidenta a také o tom, proč je dobré býti foxteriérem.
Další akt sociální charity plánuje LOK. Na lékaře, co děkují a odcházejí, aby dosáhli trojnásobného zvýšení platů buď tady nebo v horším případě v cizině, by se měli v případě, že jim vzniknou problémy, složit jednak jejich kolegové (ti, kteří už odešli, nebo ti, kteří zůstali, protože mají dost? Ti, co nesouhlasí, asi nedají nic), ale také „běžní občané“, které, když dost energicky nezatlačí na Nečase, čeká exitus. Už vidím, jak se jejich peněženky doširoka otvírají.
Prezident Klaus přijal ministra Hegera. Smyslem setkání bylo ministra v jeho reformních krocích podpořit. Trošku mne mrazí, podobně přijal před časem i policejního exprezidenta Martinů. Je zvláštní, že ministr přišel s politikou umírněnou, která ve vládě vyvolávala rozpaky, a v tuto chvíli po něm jdou víc než po Julínkovi. Julínek sáhl do kapsy pacientům, zde byla podpora lidu nesporná. Zde chtějí lékaři donutit pacienty, aby bojovali za to, aby oni měli třikrát větší platy než oni. Obávám se, že altruismus pacientů poněkud přeceňují, pacient se sice bojí zubaté a v tísni připisuje lékaři nadlidskou moc, ale většina pacientů je v tuto chvíli zdravá a problém není aktuální. Z toho plyne, že výše zmíněná podpora pro lékaře v nouzi by se měla vybírat zejména u těch, co momentálně leží v nemocnicích, tam je jistá šance.
Veterináři neodcházejí, píše ironicky Radka Wallerová v MfD. A pokračuje: „Pacienti, nebojte se, až vás kvůli nedostatku doktorů nevezmou v nemocnici, zaklepejte u veterináře ve vedlejší ulici.“ A upozorňuje, že se tu platí tvrdě a na dřevo. Milá paní, hlavní problém nemocničního lékařství je, že tam pacient tvrdě a na dřevo platit nesmí, měl by malér on i doktor, který by to vzal. Tedy kdyby to prasklo. Jinak jsem přišel letmo do styku s ortopedickým oddělením jedné velké a renomované pražské nemocnice, a předtím trochu blíže s Veterinární nemocnicí v Českém Brodě (ošetřovali mi tam kocoura). A po prvé v životě mi přišlo opravdu líto, že nejsem foxteriér.
