Nikdy jsme nezradili, říká Fidel. Škoda
Jeden ze zbývajících komunistických vůdců,když vynecháme Severokorejce a kapitalistické komunisty v Číně a Vietnamu a komunistické komunisty u nás, Fidel Castro, se opět vyslovil. Připustil, že se nevyvaroval omylů. Hlavní však je, že nikdy nezradil a revoluce pokračuje.
Za všechno zlé na Kubě samozřejmě může agresivní politika USA a padesátileté embargo. Kuba se prý nikdy nedopustila odvržení etiky, zneužití moci, zločinu a mučení. No jistě. Člověku v tom věku už třeba tolik neslouží paměť. Jeho souputník a pak maskot Che Guevara, kterého se mnoho mladých Zápaďáků neštítí nosit na tričku, zřejmě nikdy nevelel popravčím komandům. Jak by mohl, když měl tak skvělý účes a čepici. To Lenin takovou úžasnou čepici neměl, o účesu škoda mluvit.
S diktátory je snadné polemizovat, protože sami poskytují dost materiálu. Vlastně je stačí jen citovat a kdo je soudný, pochopí zbytek. Tak třeba Castro píše: "Kuba je jedinou zemí na planetě, kterou nemohou američtí občané navštívit, ale Kuba existuje a zůstává na nohou pouhých 90 námořních mil od amerických břehů."
To je právě ten rozdíl. Američané možná nemohou navštívit jednu zemi na světě. Na světě je údajně asi 195 států. Kolik jich asi tak mohou navštívit běžní Kubánci? Tipoval bych, že jen jeden, totiž Kubu. Taky každého napadne, že lidé se pokoušejí s nasazením života doplout na křehkých plavidlech na Floridu, ale nějak se nekoná žádný masový únik z Floridy na Kubu. Čím to asi bude?
Loni to hezky v rozhovoru na novinkách.cz napsal spisovatel Jan Mach, který kdysi na Kubě žil: "Bilance vašeho života, navzdory vymoženostem bezplatného vzdělání nebo lékařské péče, je v lepším případě rozporuplná (...) Vaše rodina má stále hlad, nic kolem vás, počínaje dopravou a konče dodávkami elektrického proudu do bytu, nefunguje, oblečení se na vás rozpadá, novou televizi ani ledničku za pesa nekoupíte, noviny vycházejí jen jedny, syn vám padnul v Angole, dcera se prostituuje a posmívá se vašim ideálům, vycestovat nemůžete... A hlavně nesmíte chtít nic, ale opravdu nic změnit a nesmíte projevovat jinou činorodost než jen trpělivě a bez protestu čekat na ráj, který stále není na dohled."
No tak on by ráj byl na dohled. Jenže na Floridě.
Castro přijel před lety na nějakou schůzi OSN do New Yorku a lidé ho na ulici oslavovali. Věřím, že upřímně, protože oslavovat Castra v Americe je dobrovolné. Dokonce vás za to tam ani nezatknou. Kdybyste třeba v Havaně oslavovali George Bushe, vzaly by věci jiný obrat.
Levicové a pravicové diktatury jsou dost podobné, pokud jde o technologii moci a násilí. Rozdíl bývá v tom, že těch pravicových diktatur se zbavíte o něco dřív. Ostatně rozdíl mezi Chile a Kubou je poměrně jasný. Žít bych nechtěl ani pod Pinochetem, ani pod Castrem. Ale když už bych si musel za každou cenu vybrat, s ohledem na životní perspektivu bych měl jasno. I když měl Fidel tak pěkný plnovous a projevy.
