Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: Jan Ignác Říha

Petr Nečas: Sám sobě hrobníkem

Petr Holec

Premiér a šéf ODS to znovu dokázal, spadnout do vlastní jámy: po hysterických obstrukcích jmenuje Petra Lessyho šéfem policie, ale nepřevezme za své rozhodnutí zodpovědnost. Bravo!

 

Svým způsobem musím Nečase, jehož vůdcovskému talentu jsem nebyl poslední dobou úplně nakloněn, rehabilitovat; vnesl do nudně dospělého premiérského úřadu sympatický dětský rozměr. Z vlastní zkušenosti si ho pamatuju ze školky, nejvíc před povinným odpoledním spaním: uděláte kolem sebe svinčík, pak chvíli zezadu kopete rozčilenou vychovatelku do kotníků, načež vše s tichým prskáním uklidíte. Nakonec triumfujete, když utrousíte, že to příště stejně uděláte znovu.

 

Nemá smysl vypočítávat všechny Nečasovy premiérské prohry, poslední půlrok nám dopřává hotový festival. Stejně tak nehodnotím legálnost výběrové komise ministra vnitra Radka Johna, na to jsem příliš slušný člověk: dejte právníkovi tisícikorunu a uslyšíte jeden názor; zaplaťte tisíce dva a uslyšíte opak. Lessy si díky tomu ještě užije.

 

 

Jisté je zase jen to, že premiér v přímém přenosu odehrál další ze svých potupných frašek, jež se mu vrátí – až půjde ve vládě či ve straně znovu do tuhého – hůř než bumerang. Jeho slovo totiž začíná mít váhu slova uklízečky, což na důležitých úřadech nebývá s výjimkou Šárky Grossové to hlavní. Jmenovat coby „protikorupční“ premiér nového šéfe policie a hned se od něj distancovat je jako šéfovat poště a distancovat se od toho, že se ztrácejí veškeré zásilky. Za dva dny vás rozzuřený dav zlynčuje.

 

Ostatně velmi podnětná musela být už sama dlouho očekávaná Nečasova schůzka s Lessym. Vzhledem k tomu, že o něm premiér ví jen to, že není favoritem ODS, probíhala zřejmě následovně: Lessy přišel, dostal veřejný handshake, pak si hodinu sám poseděl za zavřenými dveřmi (doufejme, že aspoň dostal na čtení nějaké pánské časopisy), načež s Nečasem zase vyšel ven, dostal další handshake a byl z něj policejní prezident. Vsadím se, že se sám divil, jak to někdy jde snadno.

 

 

Nečas se prý často schází s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem, aby si nechal politicky poradit. Přestávám tomu věřit: kdyby se opravdu scházel s obávaným paranoikem „Íčkem“, jsou všichni nevhodní kandidáti na jakoukoli funkci dávno mrtví, přinejmenším politicky. Spíš se začínám obávat, že tohle je fakt pravý Nečas.