Výsledek vyděračské akce lékařů: Děkujeme, (ne)odcházíme
Před pár dny jsem zde chválil ministra zdravotnictví Leoše Hegera za neústupnost před vydíráním lékařských odborů. Po včerejšku bych ho měl pochválit znovu: za nejhorší politickou komedii.
Něco zlého jsem tušil, už když se včera večer stále zpožďovala tiskovka, kde měl Heger s lékaři oznámit výsledek obnoveného jednání o výši platů; bál jsem se, že Martin Engel s Milanem Kubkem, šéfové LOK a ČLK, za dveřmi Hegerovi aplikují jisté bolestivé zdravotní zákroky, které zlomí jeho sympatickou vůli šetřit, když už šetříme všichni.
Nespletl jsem se: když všichni zmínění vyšli před TV kamery, četl jsem z ministrovy tváře, že „zazpíval“. Nebo hůř: že otevřel peněženku a potupně na stůl vysypal i poslední drobné.
Kde je jakýkoli kompromis, o němž ministr i lékaři hovoří? Snad v tom, že lékaři nakonec neodejdou, což stejně nikdy nechtěli? Nebo jako chtěli, ale za pár týdnů by se mnozí zase vrátili: i průměrných necelých padesát tisíc korun měsíčně, jež mají včetně osobního ohodnocení nyní, je lepší než půlroční podpora v nezaměstnanosti a následné životní minimum. Byť hezky úřednicky tarifní, jak to mají rádi.
Navíc Engel, jenž se do sebe v poslední době očividně zamiloval, si je sám sebou nyní tak jistý, že zatímco Heger do kamer zkroušeně oznámil svou de facto prohru, šéf odborů akci Děkujeme, odcházíme ani nezrušil; teprve si s kamarády-odboráři sedne, dají hlavy dohromady a poradí se, jestli teď z ministra nevyrazí ještě nějaký milión navíc, když už leží na zemi. Výsledek nám řeknou ve středu.
Ano: příští i přespříští rok je v politice mezigalaktická časová vzdálenost a ve Strakově akademii může tou dobou sedět někdo jako třeba doktor David Rath, z lékařského trojnásobku tedy může být i pětinásobek. Středočeský hejtman umí být i velkorysý, ostatně zeptejte se některé z jeho žen.
Klidně taky ale může být ministrem zdravotnictví stále Heger a o dnešní budoucí sliby se s lékaři hádat znovu, takže nás Engel a spol. poctí dalším odcházením, mimochodem hororová vyhlídka.
Heger nás nemusel všechny tak trápit, jestli měl od začátku v kapse tenhle geniální závěr, jímž v okamžiku zcela postavil na hlavu celý předchozí příběh a z hrdiny udělal padoucha. Už kvůli Jiřímu Hrabovskému, mistru PR manipulace celé akce: malá mu byla i největší velikost trika „Děkujeme, odcházíme“.
