Radek John

Radek John Zdroj: Jan Ignác Říha

Milovali jste Grosse a Johna? Máte, co jste chtěli

Jan Jandourek

Česká politika dospěla ke svému momentálnímu konci. Skutečný demokrat, tedy člověk, jenž chodí přesvědčeně k volbám, je nešťastný.

Nešťastní jsou pravičáci, protože poznali, že i když mají ve sněmovně většinu, dočkají se jen zvyšování daní. Nešťastní jsou levičáci, protože mohou sice vyhrát, kolik voleb chtějí, ale buď budou vládnout s komunisty, což je ohavné, nebo ve velké koalici s pravicí. Velké koalice dopadnou jako vždycky. Rozdělí se kšefty a počká se do příštích voleb. Chvilku se povedou řeči o konsensu o „nezbytných reformách“. Žádné skutečné reformy samozřejmě nebudou, protože pokud ještě mají poslanci nějaké názory, jsou to názory zmatené. Do všeho zasahuje prezident. Jenže jako božský demiurg, který se podobá dítěti, co chce po rodičích, aby voda byla suchá. Ať není vláda založená na přeběhlících. Jak to asi udělat? Rozložení sil mizerné, premiér slabý, VV-ABL mají silný žaludek, TOP 09 mlčí, soc. dem. žije v 19. století.

 

 

Dosud komentátoři vždycky nabízeli nějakou vizi, jak to udělat, aby to bylo lepší. Žádná reálná už není. Občanům lze pouze poradit, aby se o sebe, nakolik mohou, postarali sami. Majetek proměnili z peněz ve věci, jež neztrácejí hodnotu, děti si doma učili sami a ve volbách, které k ničemu nejsou, ale potřebujeme je, aby se k moci nedostaly úplné příšery, volili třeba losem. Kdo umí cizí jazyk a není mu sedmdesát, ať uteče.

 

 

Není to veselý konec. Ale národ, jenž má jednou za nejoblíbenějšího politika Grosse a jindy zase Radka Johna, si nic lepšího nezaslouží. Lidu se zalíbily hezké ksichtíky z televize. Tak to má. Třeba jednou pochopí rozdíl mezi televizí a skutečností. Ale spíš nepochopí. Líto je mi jen těch, co za to jako občané a voliči nemohou a stejně to odnesou.