O tom, jaký byl sjezd ODS k jejich dvacetiletému výročí, jak pokračuje policejní pátrání po tom, kdo vynesl záznamy z výslechu Otakara Tomka a také o tom, jak se daří Radku Johnovi.
Jakýmsi pilířem včerejších oslav výročí ODS (20 let od vzniku strany) byly projevy dvou expředsedů, zakladatele ODS prezidenta Klause a jeho nástupce Mirka Topolánka. Oba se navzájem (i když ne jmenovitě) kritizovali. Topolánkův projev byl bezprostřednější a taky útočnější, vůči ODS si nebral servítky. Není divu, zatímco Václav Klaus byl po volebním neúspěchu nacionalistické volební kampaně z roku 2002 vykopnut se všemi poctami nahoru na Hrad, Topolánek letěl loni po nervy drásajícím vládnutí s minimální a čím dál tím problematičtější vládní většinou tak říkajíc říkajíc do autu. Přitom mu nelze upřít dobrou snahu, která snad bude v budoucnu spravedlivěji oceněna, než jak se to děje dosud. Oba řečníci měli u publika úspěch, i to signalizuje, že ODS není zcela jednotná (nehodnotím to, jen konstatuji). Věci je věnována naše dnešní glosa.
Policie pátrá po tom, kdo vynesl záznam výslechu Otakara Tomka, obviněného z vraždy a znásilnění devítiletého děvčátka. Záznam vyšel v Právu, které se dosud ve zveřejňování kompromitujících odposlechů (z politické oblasti ovšem) drželo zpátky. Policii se nedivím, navíc zveřejnění je i lidsky poněkud ohavné. Ten člověk je mrtvý, okolnosti jeho údajného pokusu o sebevraždu (na následky pak za několik dní zemřel) jsou víc než nejasné a v souvislosti s tím už vyletěl ředitel pankrácké věznice. Nic mu nebylo prokázáno, případ je, zejména pokud jde o to, zda opravdu to dítě znásilnil, víc než nejasný: byl, jak se říká, pouze „sprostým podezřelým“. Přímé důkazy neexistují. Nemohli by tomu mrtvému dát pokoj?
Podle ČT měl poslanec VV Chaloupka údajně inkasovat od svého asistenta (kterého platí Sněmovna) větší část platu, prý na financování předvolební kampaně strany. Televize má přirozeně záznam, v němž poslanec svému asistentovi odevzdávání tributu přikazuje. Musím se přiznat, že informacemi tohoto druhu jsem už natolik přesycen, že je pomalu nedokážu vnímat.
Nominální předseda Věcí veřejných John bude mít k dispozici v rámci úřadu vlády třináctičlenný tým. To není moc. Premiér Nečas vyloučil, že by mezi nimi mohl být Johnův náměstek z ministerstva vnitra Moroz, protože ten není zaměstnancem úřadu vlády (což je podmínka) a ani jím prý nikdy nebude. Jak se bude realizovat představa pana Bárty o Velké radě, před níž budou s roztřesenými koleny předstupovat ministři, aby dokázali svou nevinu, se tak poněkud problematizuje. A je to taky další signálů, že velká koaliční mela nerušeně pokračuje.
MfD dnes otiskla celý dokument z roku 2008, v němž tehdejší vedoucí manažer ABL Vít Bárta formuluje svou strategii v oblasti ekonomikY a politiky. Dokument je pozoruhodný tím, že se netýká firmy, ale toho, co se v něm označuje půvabnou zkratkou VB (v tomto případě iniciály autora). Úvodem se praví: „tento dokument je určen všem, kdo jsou přímo podřízeni VB v jakékoliv jím ovlivňované organizaci.“ Nejde tedy jen o ABL. Jde potenciálně o celý vesmír. I když odhlédneme od etické stránky věci, což je v tomto případě velmi obtížné, dávat něco podobného na papír je projev dost velké ztráty sebekontroly. Moc by mne proto zajímalo, do jaké míry je možné brát to úplně vážně. Když se to tak vezme, jediná věc, která se panu Bártovi ve velké politice opravdu podařila, je kompromitace poslankyně Kočí, a ta aféra sice ODS pořádně poškodila, ale jemu a Věcem veřejným dvakrát moc nepomohla.
Více na: http://www.bohumildolezal.lidovky.cz/
