Silnice, auto

Silnice, auto Zdroj: Profimedia.cz

Zpoplatnit všechny silnice? Správně! Udělat to tak, jak plánuje ministerstvo? Špatně!

Miroslav Cvrček

Lidové noviny minulý týden obsáhle informovaly o plánu ministerstva dopravy na zavedení mýtného na všech silnicích první i druhé třídy. Na první pohled se zdálo, že se někdo konečně rozumně zamyslel nad tím, proč poptávku stále intenzivnějšího provozu po nových silnicích nelze uspokojit. Bylo to ale jenom první zdání.

 

Kdyby byly v obchodech zadarmo řízky, produkce by mohla růst nade všechny meze, poptávku po nich by stejně nikdy nemohla uspokojit. Protože proč si nevzít řízků dvacet, třicet, čtyřicet? I kdybychom je měli vyhodit, nic nás to nestojí. Budeme více dávat přednost řízkům před jinými potravinami.

 

Stejně neplatíme při použití silnic. Nekonečné zácpy jsou vlastně naše obrovské fronty na řízky. A stát asfaltuje a asfaltuje. Stovky kilometrů nových silnic, zaasfaltovaná krajina a špatně spravované cesty, které čím dál většímu náporu aut nestačí vzdorovat mnohdy ani rok. Otázku kvality nebudu ani komentovat.

 

 

Pravda, člověk při jízdě spotřebovává palivo, za něž zaplatil nekřesťanskou částku, z níž většinu stejně tvoří daně. Jenže zatímco jasně vidí, kde je levnější benzín, a pečlivě si tak vybírá, kde natankuje, ve výběru silnice žádné takové vodítko nemá.

 

 

U řízků vyvažuje poptávku a nabídku cena. Stejně by to mohlo být u silnic. A ne jen pro auta nad 3,5 tuny, ale pro všechny. Cena za použití daného úseku by odrážela intenzitu používání. Při největších odpoledních či ranních návalech by byla maximální, při nulovém využití, téměř nulová. Nápor aut by se tím rozmělnil, někteří by dali přednost autobusu, vlaku či kolu.

 

Jsou tu i další, závažné pozitivní dopady. Jak těžce se proplétá sanitka či hasiči některými malými dnes zcela zacpanými městy, když jde o doslova o sekundy? V takovém okamžiku bychom dali všechno, aby tam ta zácpa nebyla. Když nás ucpaná silnice přepadne při důležité pracovní cestě, při níž se nesmíme zpozdit, rádi bychom za volný průjezd zaplatili. Jenže před námi je fronta lidí, kteří jedou na nákup. Mohli by jet i později, ale nic je k tomu nenutí. V tuto chvíli je cena za použití silnice pro všechny stejná, byť by někteří byli ochotní dát víc, a druzí by levněji mohli bez újmy jet později, nebo jinudy.

 

 

Vytížená silnice by vydělala na vlastní údržbu, kvalitnější povrch. Jenže to by nebyl stát, aby takovou příležitost zmastil. „Rýsuje se varianta, že zisky potečou do Státního fondu dopravní infrastruktury. Kraje se ke svým výnosům dostanou přes účelovou dotaci od ministerstva. Tu by pak měly použít na opravu a údržbu zpoplatněných silnic,“ popsaly záměr ministerstva Lidovky. Všechno na jednu hromadu, ať se tu otevře další prostor pro korupci, ať politici mají možnost nahrávat dotace svým známým. Všechny popsané výhody zpoplatnění silnic se tím smažou.

 

 

Nenabádám tu k tomu, aby stát tahal z našich peněženek víc peněz:

 

Za prvé se zavedením mýtného pro všechny a všude zrušme například spotřební daň na pohonné hmoty. S ušetřenými penězi za levnější benzín pak budeme moci lépe hospodařit při plánování svých cest.

 

Za druhé ať jsou silnice vlastněny soukromě (ano, ten šílený novinář skutečně píše o soukromých silnicích). Místo toho ale „...ministerstvo hledá řešení, aby se se soukromými vlastníky nemuselo v budoucnu o výnosy z mýtného dělit,“ píšou Lidovky více než dvě desetiletí po pádu komunismu. Škoda, soukromé vlastnictví s motivací nalákat na svoji silnici co nejvíc aut, by našim komunikacím velmi prospěla. Každý den se na cestách můžeme přesvědčit o tom, že stát se o silnice postarat neumí.