Jak jsme se dočetli v Právu, Jiří Paroubek "potvrdil existenci úvahy", že by se stal stínovým ministrem financí. Je to hezká čeština, to "potvrdil existenci úvahy". Myšlenka sama o sobě už tak hezká není.
Předseda ČSSD Sobotka ohledně tohoto návrhu mlží takovým tím běžným způsobem, že se "nechce vyjadřovat ke spekulacím" atd. Přitom není vlastně žádný důvod, proč by se někdo nemohl vyjadřovat ke spekulacím, lidé se mohou ve svobodné společnosti vyjadřovat, k čemu chtějí. Když se mluví o tom, kdo bude ministr financí, tak se o tom dá mluvit. Předsedové stran nejsou o nic méně občany než někdo jiný. Navíc by se měli vyjadřovat spíše více, než méně, mají to v popisu práce.
Ale to nevadí, zarytého pravičáka povzbudí už jen ty spekulace. Jen víc takových figur.
ČSSD zaťala pod Paroubkovým vedením sekeru do svého rozpočtu dost hluboko. Normálně platí, že z cizího krev neteče, tentokrát neměla krev téct ani z vlastního, ale tekla. Pokud někdo nedokáže spravovat ani vlastní peníze, proč mu svěřovat peníze všech? V socdem teď všechno svalují na Tvrdíka. No jistě, pár desítek milionů, to je pod rozlišovací schopností prostého předsedy strany. Kdyby se náhodou stal ministrem financí, došlo by na pár desítek miliard. Řeklo by se, že je to prorůstový deficit. Jen se nedodá, kde co poroste. Hlavně dluhy porostou. Jen z úroků dáme 70 miliard ročně. Jen není jasné, proč neudělat ministrem financí rovnou Tvrdíka. Má zkušenosti z Českých aerolinií i vedení kampaně ČSSD, škoda ho nevyužít. Konec konců je tu pořád ještě Stanislav Gross, nevyužitý finanční talent. Když už udělat zářez do dějin, ať to stojí za to.
