Věci veřejné

Věci veřejné Zdroj: Jan Zátorský/MF DNES/Profimedia.cz

Sekta v parlamentu: Věci veřejné mají jen přes 900 členů

Viliam Buchert

Privatizace politiky soukromou bezpečnostní agenturou ABL, která je prováděna prostřednictvím Věcí veřejných, se zdála ještě před několika měsíci dobře rozjetá. Jenže „véčkaři“ se odebírají do politického hrobu ještě rychleji než kterákoli jiná strana. Nejenom, že ztrácejí vliv, ale i členy a příznivce.

 

Ještě loni na podzim měly Věci veřejné kolem 1600 členů a zdálo se, že ke kometě české politické scény se budou přidávat další lidé. Ovšem neschopnost některých ministrů této strany a stále sílící podezření, že VV jsou pouze marketingový projekt agentury ABL, měly na „véčkaře“ smrtelný dopad. V březnu už strana registrovala pouze 929 členů v celé republice. A do volby nového předsedy či předsedkyně, která proběhne pomocí internetového hlasování ještě v květnu, se zaregistrovalo pouze 5431 lidí z více než údajných 18 tisíc příznivců. K tomu všemu by se podle posledních průzkumů už VV nedostaly ani do  sněmovny.

 

 

Všechna tato čísla potvrzují slova o tom, Věci veřejné jsou skutečně spíše sekta než strana.

 

Ostatně o všem v ní rozhoduje pár lidí. Navíc z celých Věcí veřejných známe jen několik členů. Exministra Víta Bártu, bývalého ministra vnitra Radka Johna, který nezvládal svůj rezort a ještě stále ministra Josefa Dobeše ze školství. Kamil Jankovský je pak zcela neviditelný šéf ministerstva pro místní rozvoj. Občas něco řekne a někde vystoupí Kateřina Klasnová a Karolína Peake. Zbývá nám už pouze poslanec Michal Babák. Ten jen kvůli tomu, že „netuší“, kde k milionům přišel. Kristýna Kočí a Stanislav Huml, poslední dva lidé, které ještě někdo z VV znal, už byli ze strany vyloučeni.

 

 

Co tedy věcem veřejným zbývá teď? Nabírat „mrtvé duše“ podobně podivným způsobem, jak to dělaly v některých regionech ODS a ČSSD. Vzniklo by tím alespoň zdání, že tato strana není sekta.