Demonstrace odborářů

Demonstrace odborářů Zdroj: Profimedia.cz

Přihořívá! Odbory se radikalizují, roste nespokojenost, politici přešlapují na místě

Viliam Buchert

Zdálo se, že občanská nespokojenost, jakou vidíme v podobě pouličních střetů ve Španělsku či Řecku, k nám v podstatě nemůže dorazit. Češi tradičně protestují spíše hospodskými řečmi než na ulicích. I to ale může být brzy minulostí. Nespokojenost a nejistota u mnoha lidí rostou a také odbory chtějí vyrazit častěji do ulic. Čeká nás období neklidu?

Odbory jsou rozhodnuté používat i ostřejší metody, aby byly naplněny jejich požadavky. Vláda i pravicoví politici se tomu diví, ale spíše je to stav, který je v Evropě i ve světě „normální“, jen u nás si dlouho mnozí mysleli, že něco podobného není možné. Za jednáním odborářů je samozřejmě silný politický kalkul. Doufají, že pokud by kabinet Petra Nečase padl a byly by předčasné volby, tak se s ČSSD a komunisty domluví snáze. Pravda to je, ale bude to pouze dočasný úspěch. Odbory totiž nekoukají za roh. Tam by viděly, že na některé reformy už skoro začíná být pozdě. Varující příklady Řecka, Španělska, Portugalska či Maďarska máme po ruce.

 

 

Kromě odborů vyzývají k občanské neposlušnosti i další skupiny nespokojenců. Co vlastně ale přesně chtějí, jasné není. Hodlají nabourat současný systém, ale alternativu nenabízejí žádnou.

 

Bohužel největší chybou vládnoucí hašteřivé trojkoalice je, že zklamává své vlastní voliče. Už i u nich se začíná projevovat pořádná nervozita. Očekávání byla v případě této vládní koalice obrovská, jenže rok od voleb vidíme pouze absurdní cirkus jménem Věci veřejné a stále bezradnější ODS a TOP 09, které opouští jejich původní odvaha k zásadním reformám. Už se spíše objevují jen návrhy na „reformičky“. Ta opatrnost rozhodně není cestou k dalšímu volebnímu vítězství.

 

 

Napjaté situace by ale mohly postupně využít menší extrémistické skupiny, které volají po radikálnějších řešeních. I v tomto směru bylo zatím Česko spíše poklidnou oázou. Podívejme se ale například na situaci v Krupce, kde byly už dvakrát zrušeny kvůli kupčení s hlasy místní volby. V těch druhých s více než sedmi procenty obstála i Dělnická strana sociální spravedlnosti (pohrobek nechvalně známé Dělnické strany). Není vyloučeno, že při dalším opakování voleb ještě posílí. Podobná situace se ale může opakovat i jinde.

 

Proto je na koaliční vládě (která místo práce předvádí divákům před kamerami jen své vnitřní problémy) a hlavních politických stranách, aby situaci zklidnily a předložily občanům místo prázdných řečí a slibů vizi, kam se země v nejbližších letech i budoucnosti bude vlastně ubírat. Pokud to neudělá, bude jen přihořívat a přihořívat.