Boj v koalici pokračuje
O tom, jak se Bruselu nelíbí maďarské plakáty o potratu, o revoltě španělských studentů a také o tom, co právě dělá Karel Schwarzenberg.
Boj v koalici pokračuje: premiér Nečas nehodlá vystřídat ministra dopravy Šmerdu za někoho, koho doporučí VV (ministr je ve funkci velmi krátkou dobu, navíc to vypadá, že dost horlivě nesleduje instrukce z Klárova). Naproti tomu VV horlivě prosazují daňová přiznání (přiznávat se má majetek nad 20 milionů, sám bych sice přiznávat ani náhodou nic nemusel, ale hranice mi připadá poměrně nízká), ODS protestuje, považuje to za šikanu občanů: něco na tom je, léčit morální problémy společnosti fízlováním se už v minulosti příliš nevyplatilo. Předseda John prohlásil, že pokud mu ODS neustoupí (vypadá to, že TOP09 je to fuk), prohlasuje zákon s opozicí, nejlépe by bylo, kdyby jeho strana prohlasovávala s opozicí všechno, takže by se opozice stala vládní koalicí. Docela bych to Sobotkovi přál, užil by si. Pokračující koaliční válka je otravná.
Zemřel historik Zbyněk Zeman, autor pozoruhodné monografie o dr. Benešovi, při jejíž četbě, pokud tomu dobře rozumím, málem ranila předsedkyni svazu protifašistických bojovníků za svobodu Dvořákovou mrtvice. Zbyněk Zeman strávil léta 1948-90 v emigraci, i proto (netvrdím, že jen proto) nezdobí jeho jméno registr svazků StB s hrdým přídomkem „A“, jako je to v případě mnoha a mnoha jeho tuzemských profesních vrstevníků (ti jsou tam samozřejmě všichni neprávem). Zeman, jak se zdá, nemá české heslo na Wikipedii (jen anglické a ruské).
„To teprve uvidí ta bankéřská sebranka!“, prohlásil jeden revolucionář. Základ je samozřejmě komunistický: „Žijeme ve společnosti, v níž mohou být bez problémů jen bankéři a velcí boháči, zatímco velká část společnosti žije z ruky do úst.“ (Nejsem bankéř ani boháč, ale mohl bych se mít a v minulosti jsem se měl o hodně hůř, teď je to, řekl bych, „lepší než drátem do oka“ a jsem v podstatě spokojen). Doposud jsem iniciativu Vyměňte politiky považoval za největší pitomost, jako je možné si ve vztahu k politice a politikům vymyslit. Hluboce se omlouvám, mýlil jsem se: tihle je hravě trumfli.
Máme vynikajícího ministra zahraničí: jezdí po světě a vykládá, jací jsme pitomci. Jeho koaliční partneři (a zřejmě i straničtí kolegové) jsou paka, na český státní znak patří krteček (je stvořen k tomu, aby dělal tunely) a na moravský „sojka práskačka“ (z pohádek o Krakonošovi). To je po havlovské a klausovské stylizaci zahraniční sebeprezentace další pozoruhodná inovace. Vypadá to, že to u nás nikomu nevadí. Může to být ale taky tím, že ministra lidé neberou příliš vážně. Konec konců ke to jen ministr zahraničí, ani odboráři před jeho úřadem nedemonstrují.
Více na: http://bohumildolezal.lidovky.cz/