Dělník

Dělník Zdroj: Profimedia.cz

Výzva státním úředníkům: Dejte si své děti na učňáky sami

Jan Jandourek

Učňů u nás ubývá a situaci chce řešit i stát. Málo učňů prý znamená problém pro ekonomiku. V roce 1992 bylo v Česku 85 tisíc učňů, v roce 2009 jejich počet klesl na 40 tisíc.

 

Lékem by prý mohla být televizní kampaň ministerstva průmyslu a obchodu, která by mohla být v běhu už za pár měsíců. Podle ředitele odboru inovací a investic Mariana Piechy "cílem kampaně bude připomenout široké veřejnosti, že manuální práce je opravdu důležitá, protože je základem k jakémukoli technologickému řešení".

 

 

Je jasné, co taková slova znamenají v běžné lidské řeči. Že tu vždycky musí být někdo, kdo skutečně vyrábí a opečovává hmatatelné věci. Zatímco mnoho lidí pracují s tzv. znalostmi a poskytují tzv. služby, musí tu být i někdo, kdo spraví kapající kohoutek nebo svaří dvě trubky, protože "znalostní ekonomika" a "průmysl služeb" nesvaří nikdy nic. Nejsou-li Češi, zbývají už jenom Ukrajinci a další, aby tady hmatatelné věci dělal aspoň někdo. Bodejť by se toho někdo za ty peníze hrnul. I když mnoho lidí si na tom peníze udělá, ale na černo. Taky by na to mohl být nějaký klip. Mohl by se třeba jmenovat "Přijdeš si na nezdaněné prachy a budeš pánem".

 

 

Jiná otázka je, jestli má smysl dělat státní kampaň. Opravdu si státní úředníci myslí, že je někdo tak prostomyslný a dá dítě na učňák kvůli tomu, že uvidí klip v televizi? Zbytečné vyhazování peněz.

 

A ještě jedna věc. Bylo by zajímavé zjistit, kolik státních úředníků hodlá své vlastní děti lákat do učebních oborů. Troufnul bych si odhadnout, že ani jeden. Intelektuálové občas propadnou romantickému nadšení a zahoří pro manuální práci. Pak se vrátí ke svým knihám a do kanceláří a kaváren. Ani oni sami, ani jejich děti nezavadí o vrtačku a soustruh ani náhodou. Ještě tak na kuchaře by kluka možná dali, když je dnes tolik slavných kuchařů v televizi. Jen je potřeba to předem zvážit. Tolik televizí u nás zase nemáme, aby proslavily všechny kuchaře.