rakušané

rakušané Zdroj: Profimedia.cz

Rakušané chtějí demaskulinizovat vlastní hymnu. Nezpívá se tam o ženách

Bohumil Doležal

Ministr školství chce jmenovat bátoru hlavním kádrovákem a Právo přineslo otřesný rozhovor s Petrem Pithartem.

 

Zatím poslední vládní krize byla zakončena tím, že dočasně stabilizovaná vládní koalice v PS převálcovala opozici a protlačila do druhého čtení zdravotní a důchodovou reformu i novelu zákoníku práce. Přitom zároveň nabídla ČSSD jednání o důchodové reformě (na podstatě trvá, v některých dalších věcech je ochotna ustoupit). ČSSD se ohradila, že debata a parlamentní válcování probíhá současně, na té výhradě bohužel něco je. Sociální demokraté teď vyhrožují, že až se dostanou k moci, reformu předělají (pro spravedlnost je třeba dodat, že téhle výhrůžky používají méně než Paroubek, ten něco podobného sliboval po každém prohraném hlasování).

 

 

Ministr školství Dobeš hodlá jmenovat svého poradce Ladislava Bátoru personálním ředitelem. Bude tedy zabezpečovat chod ministerstva po „kádrové stránce“ (za totáče se kádrová oddělení posléze taky jmenovala „osobní“). Když chtěl před časem ministr jmenovat pana Bátoru rovnou náměstkem, zakročil premiér Nečas kvůli Bátorově někdejší kandidatuře do PS za Národní stranu. Dá se čekat, že ministerstvo školství bude do budoucna zajištěno hradně (Klaus Bátoru podporuje) a národovecky. VV je to jistě fuk, jejich mocenské ambice to nijak neohrozí, řekl bych, že se rády přizpůsobí.

 

„Salon“ práva přináší otřesný rozhovor s Petrem Pithartem, t.č. místopředsedou Senátu. Pořizovatel, Zbyněk Vlasák, seznamuje veřejnost se svými názory („Po převratu jsou nám servírovány umělé obrazy“, rozuměj normalizace, „na těch obrazech se podílely i polistopadové elity, které se rekrutovaly prostředí disentu a exilu a které vnímaly většinovou společnost velmi zjednodušeně“, „u nás v devadesátých letech došlo k zásadnímu rozpojení s minulostí“, „zrodila se vlna antikomunismum, která vynesla Václava Klause k moci“). Petr Pithart ochotně kývá a ještě to rozvíjí. Na prvních dvou Vlasákových tezích by mohlo něco být, kdyby poté nenásledovaly další dvě, z nichž plyne, že budeme rehabilitovat „socialismus“, a v rámci něho zjevně i normalizaci. Petr Pithart je dobrý lakmusový papírek, chytá vždycky politický vítr, od doby, kdy byl komunistou s lidskou tváří, přes OH a posléze KDU-ČSL po převratu nyní zjevně zpátky. Budeme tedy částečně rehabilitovat i Husáka, nebylo tehdy přece všechno špatné. Tahle ideová atmosféra mi trochu připomíná druhou republiku, jenže tu není široko daleko žádný Hitler a nepotkal nás žádný Mnichov. Máme jen dosti nemožnou vládní koalici. Je to důvod k takovému návratu do minulosti? Pithart ostatně není sám, podobný duch sálá i z článku prof. Hořejšího z MfD, o němž tu byla řeč, i z polemiky mluvčího Národního parku Šumava s Vladimírem Justem v LN. Myslím, že takovým pokusům je třeba se opřít. K tématu se vrátím.

 

 

MfD provedla v Poslanecké sněmovně anketu na téma „budete hlasovat pro nebo proti vydání Víta Bárty k trestnímu stíhání ve věci úplatků kolegům“: 116 poslanců odpovědělo „pro“, ostatní jsou buď proti (velmi málo), nebo ještě neví, nebo se vůbec nevyjádřili. Premiér Nečas (stejně jako dost poslanců ODS) dosud není rozhodnut, je v tom jistá upřímnost, ještě neví, co bude dělat, až ho VV zase skřípnou hrozbou vystoupení z koalice. Opozice bude nejspíš celá pro, VV jakbysmet s výjimkou poslance Josefa Novotného, který je pro – a to jistě ze zásadních důvodů, pan poslanec je neřízená střela a chtít na něm, aby se řídil stranickými zájmy, je jako pokoušet se osedlat mustanga (nemyslím to v tomto případě jako chválu, jsem zásadním odpůrcem neřízených střel v politice, i když podle mého názoru by pan Bárta měl být vydán). TOP09 chce učinit rozhodnutí o závazném hlasování pro vydání (aby se profilovali). Hle, další konflikt na obzoru, TOOP09 bude jazýčkem na vahách, vydrží tuhle zkoušku zásadovosti?

 

Naši rakouští sousedé mají problém se svou státní hymnou. Melodie (mimořádně hezká) bývá připisována W. A. Mozartovi (o toto autorství se ovšem vede spor), slova vznikla až v roce 1946. A se slovy je problém, čtvrtý verš zní Heimat bist du großer Söhne (jsi vlastí velkých synů) a právě on se stal kamenem úrazu. V rámci politické korektnosti se politici ÖVP i SPÖ zabývají její demaskulinizací. Nyní se spolu se zelenými a s opozičním Svazem pro budoucnost Rakouska dohodli na tom, že syny by měli nahradit „dcery a synové“ a navíc by ve třetí strofě měly být odmužštěny „Brüderchöre“ (bratrské chóry). Všechno bodou ještě konzultovat s odborníky. Ježíši Kriste! K tématu se vrátím, doufám, že to stihnu ještě dnes.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/