Když jsem dočetl text Standy Krupaře o kůrovci, udělalo se mi fyzicky špatně; ale v tu chvíli mi také v úplnosti mi došlo, jak moc miluju Reflex. Právě za to, že v něm zaznívají i zcela protichůdné názory.
Stanislav je srdcař a já jeho boj za ten krásný vzrostlý kulturní les nad Modravou, stromy skoro v řadách, plně chápu. Ten les je hezký. Když si však přečtu suchá čísla, nezbývá, než se domnívat, že Standa prostě má rád brouky.
Jedna samička kůrovce snese až 60 vajíček. Za 2 - 3 týdny zakládají samičky sesterské pokolení, kde je již méně vajíček. Z jedné samičky je ale o dva řády více potomků, kolem stovky. V době přemnožení kůrovce může z jednoho nezpracovaného stromu vyletět až 200 tisíc nových brouků, může na něm klást až přes dva tisíce samiček. To jsou ty stromy s opadanou kůrou na stojáka s kmeny pokreslenými hyeroglify brouka Ips typographus. V případě vylétnutí kůrovců z jednoho stromu napadnou obvykle dva až deset zdravých stromů. Podle správy parku bylo v letech 2007 až 2010 ponecháno v bezzásahových územích přes 1,1 milionu kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. Jen za loňský rok 2010 bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. To znamená, že letošní brouci představují možné ohrožení pro pět milionů dalších smrků, a to zcela bez ohledu na to, jestli rostou v bezzásahové zóně, nebo v hospodářském lese. Aktivisté nepodávají ani jediný návod, co s těmi již žijícími brouky udělat.
Křišťálová lupa|Reflex.czNechat sežrat celou Šumavu ve jménu udržení skutečné stoprocentní bezzásahovosti části území je prostě investice, kterou bychom neměli nést, je to cena, kterou bychom neměli platit. Jistě, z vědeckého úhlu pohledu by bylo lepší nekácet, experiment přírodní laboratoře vytvářející nové zalesnění by byl jistě zajímavý. Za cenu, že kvůli tomu uschnou stromy na celé Šumavě, nebo přesněji - že odumře dalších třicet tisíc stromů - ten experiment prostě nestojí. V novém Reflexu najdete o kůrovci rozsáhlý materiál!
