Miroslav Kalousek: Lidi, se mnou se nemáte čeho bát!
Déja-vu. Tak to v TV popsal ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj bychom neměli bláznit, protože s ním za kormidlem země nám stejně jako v roce 2008 nehrozí ani tentokrát žádná finanční krize.
Ano, je to déja-vu. Kalouska prý trápí dna. Podle jeho slov ale fingovaného šéfa TOP 09 trápí spíš něco v hlavě. Sice jsem tentokrát neslyšel nic o Česku coby ostrůvku prosperity v moři zkázy, což nám před čtyřmi roky sliboval v tandemu se slavným valašským ekonomem Mirkem Topolánkem, aby se záhy nestačili divit vlastním číslům, i tak jsem ale i já prožíval své déja-vu.
A nebylo hezké. Pamatujete na hospodářskou recesi a vysokou nezaměstnanost, jež k nám přišly místo prosperity? I první globální ekonomický propad spustila cizí finanční krize a potíže bankovního sektoru. Nyní se scénář začíná nebezpečně opakovat, jen mnohem blíž domovu: epicentrem krize eura je zbankrotované Řecko, epicentrem bankovních potíží Francie a Německo, jejichž banky plné bezcenných papírů jsou exponované i u nás.
Navíc globální propad na finančních trzích, kdy některé indexy odepsaly téměř třetinu hodnoty, globálně dopadá i na světovou ekonomiku. Týden co týden se snižují vyhlídky jejího růstu. Chápu, že je po lahvi whisky a s očima plnýma sebelásky těžké dohlédnout do Ameriky. Kousek za naše hranice by ale mohl občas dohlédnout i Kalousek.
Navíc je tu ještě jiná ošklivá pravda: my Češi se rádi opájíme, jak naše hospodářství šlape a koruna posiluje - obvykle když se někde jinde propadají do pekla. Problém je, že naše hospodářství není do velké míry naše. My jsme tu jen v nájmu, fatálně závisíme na Německu. To je sice nyní skutečně ostrůvkem prosperity, i ono ale zpomaluje. A stejně tak Čína a USA, kam ve velkém vyváží.
Vlastně ale Kalouska chápu. Když za sebou táhnete jeho minulost, jejíž tíha by porazila stádo volů, potřebujete hezkou současnost a ještě hezčí budoucnost. A ty Kalousek umí.
