Násilník, či romantik? Člověk se s těmito vlastnostmi již narodí, nebo je ovlivňuje jeho okolí?
Pěkný den, pane doktore, zajímalo by mě, pokud se mohu touto cestou ptát, zdali se romantikem, cholerikem, sangvinikem apod. člověk již rodí, nebo tyto vlastnosti ovlivňuje rodina a společnost, ve které se pohybuje? Je možné, aby takové vlastnosti byly dědičné? Může společnost z větší části ovlivnit vlastnosti člověka natolik, aby se stal lepším, než jakým se narodil? Může například člověk, jenž se pohybuje od dětství v rodině, kde je násilí, přesto být romantikem? Bude o své vlastnosti vědět a bude ji potlačovat? Pokud nějakou vlastnost potlačí pro nevhodnost v té společnosti, projeví se negativně, nebo pozitivně?
Moc děkuji, přeji pěkný den. D
V širším smyslu tato otázka míří na podíl vrozeného a naučeného v chování, což je mystérium přírodovědy od jejích moderních počátků. Zdá se, že geny nastavují pravděpodobnost, s jakou živý tvor reaguje na podněty ze svého okolí určitým způsobem. A naopak, prostředí určuje, jak se geny získané od předků projeví. Více o tom doporučuji najít například na hoschl.cz (do hledacího okénka zadat „TEDx“).
Vztah genů a chování je asi jako vztah tělesné výšky a schopnosti hrát košíkovou. Do takto vytyčeného rámce si můžete dosadit odpověď na svůj dotaz. Já to vidím tak, že povaha je dosti vrozená a málo ovlivnitelná prostředím, chřipka naopak.
Navzdory tomu však za určitých okolností může z interakce genů a prostředí vzejít nepravděpodobné vyústění: synek hostinského, vyučený řezník Antonín Dvořák, světovým symfonikem. Děti alkoholiků abstinenty a naopak. Malý mužíček úspěšným basketbalistou.
To všechno je možné jednak proto, že geny se generacemi pohybují všelij ak, jednak proto, že utváření povah a talentů je výslednicí souhry mnoha dalších vloh (soustavnost, píle, zodpovědnost) a okolností (rodina, učitel, kulturní prostředí), jež se někdy vzájemně oslabují, jindy naopak sčítají. K tomu připočtěme i to, že „otec není nikdy úplně jistý“. Takže se sklonem k určité povaze se člověk rodí.
Hned po narození mu jeho matka svým přístupem (mazlením, kojením, uspokojováním potřeb) jeho genetickou výbavu určitým způsobem nastaví („nasetupuje, naswitchuje“).
Traumata v dětství a vliv prostředí ho pak dále dotvářejí. Na ostatní Vaše dotazy tedy odpovídám ano, ale jen do určité míry. A pokud jde o negativní či pozitivní vliv potlačení svých vlastností, to je další kapitola: obojí vyústění je možné, pročež je psychiatrie tak zajímavá.
