Moderátor Kraus bude prezidentem!
Na veřejnosti se začalo nahlas hovořit o tom, že "nový" magazín Kraus je jenom českou variantou holandského časopisu Linda. Na vydávání mutací není nic špatného - ale neměl skutečnost, že magazín není jeho výtvorem, Jan Kraus přece jen trochu naznačit v reklamní kampani svého "nového a originálního" titulu?
Odborná veřejnost má jasno. "KRAUS je typem magazínu, který není na českém časopiseckém trhu rozšířený. Sanoma jej vydává po vzoru svého spřízněného vydavatelství v Holandsku, kde vydává autorský magazín Linda. Právě ten se stal předlohou pro vznik časopisu KRAUS v Česku." (Mediaguru 8.11.) Nyní se však informace, kterou kromě mediálních expertů nikdo z české veřejnosti netušil, začala přetřásat na Internetu. "Většina českých časopisů kopíruje bez ostychu zahraniční předlohy. Ale asi nikdy to nebylo v takovém rozsahu, jako právě u časopisu Kraus. Můj závěr je tedy jasný… Potrefená husa nejvíc kejhá, že pane 'kradu, kradeš, krademe'", píše Petr Jansa na invogue.cz a fráze „Kradu, kradeš krademe“, na kterou naráží byl článek v magazínu Kraus, ve kterém tepali, že v Česku všichni kradou.
Mě osobně přijde opravdu podivné vydávat mutaci časopisu z ciziny a výslovně a okázale to nepřiznávat, tak jsem požádal o názor reklamního experta Viléma Rubeše na to, nakolik je magazín Kraus vopajcovaná mutace.
"To není mutace. To je totožný koncept s jinou lokální osobností. Nepochopení tohoto rozdílu je typické pro novinářské polopravdy! Termín "vopajcovat", se kterým operuješ, je nesmysl. Opajcovat sám sebe?"
Rovněž se to knižně označuje "vykrádat sama sebe", snažil jsem se obhájit svůj názor. Ale bez ohledu na slovíčka: Obsahem sdělení je, že časopis Kraus nevytvořil novou hodnotu (třeba grafickou), vopajcoval ji (samozřejmě legálně) z jiného periodika svého vydavatele, ale tváří se, že je jeho. V tom spatřuji drobnou nepoctivost, kterou bych jinak u tak čestného, poctivého a solidního muže, jakým je Jan Kraus, nečekal.
"Když se auto v Británii prodává jako Vauxhall, tak to Opel vykradl sebe sama? Stejně prací prášky, bonbóny a stovky dalších produktů." kontroval Vilém Rubeš. Pohledu reklamního experta rozumím, to, co nepodpoří prodej, není třeba zdůrazňovat. Já si ale ve svém narcismu publicisty myslím, že postupy kolem medií by měly být decentnější a transparentnější než kolem pracích prášků a bonbónů. Lidem z reklamy je jedno, čemu dělají kampaň a zda se v ní říká plná pravda, jsou profesionálové. My v mediích jsme naopak na polopravdy a záměrně nešířené informace přecitlivělí. A že se dá mutace vydávat i zcela poctivě a přiznaně - a přitom vzniká velmi dobrý český časopis - dokazuje třeba naše vydavatelství Ringier, který vydává českou mutaci německého Gea - a dokonce pod stejným názvem, nepřejmenovali ho na Země.
Magazín Kraus uvádí na webu v kontaktech na redakci: Publisher: Josef Havelka, Boss: Jan Kraus, Šéfredaktorka: Simona Matásková, Asistentka redakce: Hana Šťastná. O tom, kdo dělá grafiku a vytváří vzhled, ani slovo, dokonce ani v rubrice o autorech. O tom, že by byl koncept časopisu a grafika implementován zvenčí, ani slovo. Magazín GEO má na svém webu kromě českého šéfredaktora Zdeňka Vacka a redakce české mutace také ale výslovně napsáno:
GEO International:
EDITOR IN CHIEF: Martin Meister
SENIOR EDITOR: Fred Langer
ART DIRECTION: Sandra Keiser / Katja Wegener
PICTURE EDITOR: Maike Köhler
Z čehož i pomaleji chápající čtenář pozná, že koncept a základní vzhled časopisu nejsou dílem české části redakce GEA. Naopak ani chytrý čtenář u magazínu Kraus nenajde informaci, že jde o zahraniční a nepůvodní koncept. Inu - i ve vydavatelské branži se dá postupovat košer (jako to dělá Geo) nebo trejfe, to jest z ceremoniálního hlediska ne úplně čistě. A přesně tak - trejfe - postupoval Jan Kraus při marketingové kampani svého magazínu. Informace z hlediska původnosti jeho listu opravdu důležité kulantně nezdůraznil.
Proto si myslím, že tento slavný moderátor pronikne z mediálního byznysu do politiky, a nakonec se stane prezidentem. Jan Kraus totiž v cause nepůvodnosti "jeho" magazínu dokonale prokázal, že drobné zamlčení zásadního detailu - jeden z pilířů svinskosti české politiky - zvládá mnohem lépe než řada opravdových politiků, které ve svých pořadech a magazínu napadá a kritizuje.