Pražské tramvaje

Pražské tramvaje Zdroj: Radek Cihla / MF Dnes / Profimedia.cz

Kdy přestane být i pražská MHD smradlavou sockou?

Petr Holec

Pamatujete ještě na moudrá slova prezidenta Václava Klause (v jeho dětské upřímnosti možná pronesená ze sedadla prezidentského leteckého speciálu či audi, jímž nahradil superb, protože vzadu drncal), že bychom neměli pražskou MHD hanlivě nazývat sockou?

 

V záplavě jiných prezidentských moudrých slov, jichž v posledních devíti letech přibývá, už jste možná zapomněli. Já si na ně každopádně vzpomněl nyní, při příchodu jara. S ním jako by se vždy do ulic a převážně do tramvají nahrnuli i všichni nejhorší bezdomovci, jaké Praha má.

 

Nic proti nim, samozřejmě: někteří dokonce říkají, že tak svobodní jako bez střechy nad hlavou se ještě nikdy necítili. Eliminovali totiž ze života veškeré ošklivé tržní síly jako nájemné, vodné, stočné, plyn, výtah, elektřinu, exekutory, Ikeu...

 

Problém je, že mnozí z nich ze života eliminovali i veškerou základní hygienu, třeba nenošení starých exkrementů v oděvu. Bohužel právě ti se zřejmě nejvíc zamilovali do našich fantastických tramvají, a nejlépe těch s polstrovanými sedadly.

 

Nejen že se tedy v tramvaji (a nejen v ní!) nemůžete nadechnout, protože hrozí akutní otrava. Všichni čistší cestující se v takové situaci přemístí do méně otrávené poloviny tramvaje, kde zcela určitě narazíte na těsné objetí někoho, kdo se sice myje, ale dost možná jen jednou týdně. Navíc pokud si jindy náhodou nevědomě sednete na sedadlo po bezdomovci, vystoupíte podobně znečištěni jako on.

 

Nějaká sympatická mluvčí Dopravního podniku Prahy (DPP) - ano, oné fantastické veřejné firmy, kde peníze nic neznamenají - vám sice v TV určitě moudře do kamery přečte, že s tím DPP nemůže nic dělat, protože i ten nejsmradlavější bezdomovec je občan jako my ostatní, takže i on má právo užít si pražskou tramvaj. Přestože všichni vědí, že tito lidé jezdí načerno ještě mnohem víc než my.

 

Je to samozřejmě typicky veřejný alibismus. Párkrát už jsem zažil, jak někdo z cestujících požádal řidiče tramvaje, aby znečištěného cestujícího prostě vyhodil; udělal to. Proč by to tedy řidiči nemohli dělat preventivně a prostě nenechávat tyto lidi nastoupit? Stěží je na refýži přehlédnou, i když zrovna možná koukají do Blesku.

 

Ostatně podobně aktivní jsou řidiči MHD i v západních metropolích. Zažil jsem to v Berlíně i v Londýně. Když tam například procházel metrem snědší chlapec s harmonikou, na níž dokonce i hrál, jen za to chtěl od cestujících až moc aktivně honorář, oznámil mu šofér, že vlak neodjede ze stanice, dokud nevystoupí. Nerad, ale briskně vystoupil. Občas se tomu říká používat mozek i ve veřejném podniku.

 

Pokud to DPP nesvede, mám jiný návrh. Když za nic platil sedmnáct haléřů z každé jízdenky kmotrovi Ivo Rittigovi, proč by nemohl platit i nám? A zdaleka nejen sedmnáct haléřů! Mnozí z nás totiž na rozdíl od Rittiga MHD skutečně i používají, takže nám vzniká újma. Řekněme, že bychom se spokojili s padesátikorunou za každou kratší jízdu? Vsadím se, že by si toho v hospodaření DPP nikdo ani nevšiml.