Evropské firmy se řítí nezadržitelně do propasti. S výjimkou těch rakouských
V roce 2011 zkrachoval německý koncern na výrobu spodního prádla Schiesser a zanechal po sobě dluhy ve výši 65 miliónů eur. V lednu ohlásil německý drogistický řetěz Schlecker insolvenci, a připravil tím o práci okolo 7000 zaměstnanců. Následoval ho německý obuvnický řetěz Leiser se stejným údělem. Postiženy nejsou ovšem pouze koncerny, nýbrž v první řadě střední podnikatelská třída, a to nikoli jenom v SRN.
Podle německého listu Deutsche Mittelstands Nachrichten od začátku roku 2012 zkrachovalo v SRN a ve Francii okolo 17 360 středně velkých firem, jež se zadlužily souhrnnou částkou 14,7 miliardy eur. Absolutním rekordmanem je však Španělsko. Vloni jich tam bylo totálně „na dně“ přes 30 000. Situaci v Řecku každý zná. V dané oblasti se nachází v insolvenci celá země.
Přesto tyto hospodářské katastrofy nejsou prý způsobeny žádnou ekonomickou krizí. Německý deník Süddeutsche Zeitung píše, že vinu na oné neblahé skutečnosti nese neschopné vedení podniků. Jedná se prý o dlouhodobé chyby managementu. Místo aby se přizpůsobil novým tržním trendům, usnul jaksi na vavřínech a náhlé deficity začal vyrovnávat zdánlivě výhodnými půjčkami. Došlo k plíživému zadlužování středních podnikatelských vrstev v řádu miliard eur. Obrat klesal a půjčky nebylo možno splácet. Blížící se katastrofa byla nevyhnutelná.
Zdá se, že tomuto trendu se s přehledem brání hlavně Rakousko. Vídeňští bankovní manažeři se řídí heslem: „Lepší nenechat špatný podnik vůbec vzniknout než ho nechat zkrachovat!“ Tím automaticky zablokují půjčky tam, kde není naděje na úspěch. Rakouské podniky většinou prosperují, a tím zaručují minimální nezaměstnanost, na rozdíl od Španělska nebo Portugalska, kde je každý čtvrtý občan buďto bez zaměstnání anebo je na nejlepší cestě ho co nevidět ztratit. Na rozdíl od Řecka nebo Irska mají Rakušané skvěle propracovaný turistický průmysl, který v praxi funguje již celá desetiletí.
Nic nepřenechávají náhodě či nějaké pochybné improvizaci za „pět minut dvanáct“. Vídeňský týdeník City cituje výrok rakouského podnikatele R. Dollingera: „Jsme malá zem a nemůžeme si dovolit zakládat podniky, kde není zaručen maximální zisk. Pakliže by každý podnikatel na tomto světě učinil ze svého podnikání v první řadě koníčka a životní poslání, žádné krachující firmy by neexistovaly.“ Možná že se jedná rovněž o dobrou radu i pro některé české podnikatelské vrstvy.
