Jsme horší než Rusko? Poznámky k výroku nejvlivnějšího českého podnikatele Petr Kellnera
Korupce je prý u nás horší než v Rusku – tato slova pronesl v mimořádně sledovaném rozhovoru pro MF Dnes vlivný podnikatel Petr Kellner. Vzhledem k jeho vysokému kreditu u veřejnosti nelze k těmto slovům mlčet.
Podle měření vnímání korupce společnosti Transparency International je Rusko na 140. až 150. místě (ze zhruba 180 států), zatímco Česko je na tom přibližně o osmdesát až sto míst lépe. Prestižní Bribe Payers Index zase zkoumá ochotu investorů třiceti velkých států exportovat korupci do jiných zemí. Ze sledovaných států suverénně vede Rusko. To by samozřejmě samo o sobě nemuselo mnoho znamenat, kdyby tyto žebříčky nebyly podpořeny zkušenostmi desítek českých podnikatelů.
KRYŠA JAKO VSTUPENKA
Podle svědectví českého obchodníka, který několik let v Rusku prodával počítače a kopírky, je nezbytnou vstupenkou do světa tamního byznysu akceptování systému takzvané kryši.
V překladu je to ochranka, ve skutečnosti mafiánská síť, jež chce z vašeho podnikání automatické výpalné ve výši deseti procent ze zisku. Svět malého a středního byznysu je tak zaplněn různými kryšami, které parazitují na podnikatelském úsilí jiných, přičemž mají své spojence na finančních úřadech a policii, takže obrana je vlastně nemožná.
„Je pravda, že na rozdíl od divokých devadesátých let zavedl Putin do tohoto systému určitá pravidla,“ říká pražský podnikatel a tvrdí, že rozdíl mezi Ruskem dneška a Ukrajinou je ten, že ukrajinská kryša vám sebere celých devadesát procent zisku. „To se pak ruská kryša může skutečně zdát jako něco pozitivního. Mafi e však zůstává stále mafií.“ Tento systém je v Česku – s výjimkou vybírání výpalného v několika hospodách v rizikových oblastech – prakticky neznámý.
PROTIPLNĚNÍ
Jak to chodí na úrovni velkého byznysu v Rusku, se pokusil vysvětlit bankovní expert, jenž působil mnoho let v jedné moskevské bance. Podle něj se v Rusku prostřednictvím úplatků realizuje třicet až padesát procent hrubého domácího produktu (HDP), takže většina oficiálních čísel je zkreslených.
„Nejhorší je, že v Rusku je obrovské množství aktivit stále v rukou státu. Dosazení úředníci se cítí ,vlastníky procesů‘ a za každou aktivitu požadují náležité ,protiplnění‘,“ dodává podnikatel.
Údajně to souvisí s dlouhou ruskou tradicí uctívat hierarchický způsob řízení společnosti, s nímž jde ruku v ruce korupce jako samozřejmá součást života. Navíc v zákonech stále existují paragrafy z minulé éry, například o spekulacích, jež se dají zneužít na každou podnikatelskou aktivitu, což jenom zvyšuje cenu úplatku.
PUTINOVA DEMOKRACIE
„Tyhle věci pochopitelně Kellner ví, protože si jimi musel projít,“ říká bývalý bankéř. „Na druhou stranu je dnešní Kellnerův PPF vzhledem ke svému podnikatelskému významu hráčem jiné kategorie a má do určité míry privilegované postavení, jež si ovšem musel zasloužit svými investicemi v Rusku.“
Tato privilegia přednostního zacházení ovšem může poskytnout jen putinovská „řízená demokracie“, která je často více řízená než demokratická.
V „neřízené“ české demokracii nemohou místní politici Petru Kellnerovi podobné laskavosti poskytovat, protože by se dostali do konfliktu ve věci ochrany hospodářské soutěže. Pokud je Kellner v takto „neřízeném“ systému čas od času objektem vyděračských „nájezdů“, mohou se ruské reálie pravidelných plateb a pevné ruky jevit jako idylické uspořádání.
Jen z tohoto subjektivního hlediska lze Kellnerova slova o větší korupci v Česku než v Rusku chápat. Reálně viděno je však teze o menším rozsahu korupce v Rusku v lepším případě hloupost, v horším nesmyslná lež.
