Policajt Vladislav Husák je kamarád do deště. Drží jak Husák!
Tak už víme, na jaké vysoké funkci vypluje nezničitelný Vladislav Husák, za komunistů esenbák rozhánějící nekomunisty a po roce 1989 několikerý šéf policie. Od července bude šéfovat Ochranné službě, tedy útvaru chránícího ústavní činitele. Možná některého z nich konečně zastřelí.
„Nevylučuji svůj odchod do civilu,“ vyhrožoval Husák před pár týdny, když podezřele rychle (aspoň na Husáka) a bez udání konkrétního důvodu rezignoval po nehodě opilého Romana Janouška na funkci náměstka policejního prezidenta Petra Lessyho. Kéž by!
Právě s kmotrem ODS Janouškem sice už předtím Husáka přistihli na rande, to ale v Česku nebývá důvod k nějakému hloupému sebezpytování – případně vyvození osobní odpovědnosti, jak rádi říkají politici, když nejde o ně.
A zvlášť jste-li tak lyrická a čistá duše jako někdejší horník Husák, takže řeknete, že jste prostě jen jeli kolem Obecního domu, a tam v salonku zrovna seděli kmotři a volali na vás: „Vláďo, Vláďo, ty vole! Pojď si k nám sednout, chlastáme!!“ Co pak máte dělat, ne?
Jenže když to Janoušek trochu přehnal s chlastem i mimo salonky a rozhodl se, že nejlepší způsob jak vyřešit dopravní nehodu je přejet svou oběť, načež potřeboval „neformální“ policejní přístup („Díky, chlapi!“) měl volat právě svému kámošovi do deště Husákovi. A to mělo být moc i na Husáka, nenápadného chlapíka s divným pohledem a ještě divnější barvou vlasů.
Takže je nyní z náměstka zase šéfem, jak jinak. Je bezúhonný a osvědčil velitelské schopnosti, řekl o něm v souvislosti s novým jmenováním Lessy, sám velký sympaťák. Doufejme, že nemyslel ty předlistopadové.
Husák je fantastický úkaz, fakt jeden z mála. Je tak bezúhonný, že když se v roce 2006 proháněl ve služebním superbu stodevadesátkou, nejprve lhal a poté se ztrestal odnětím řidičáku na tři měsíce. Což je zhruba, jako kdyby se nyní Tomáš Pitr odsoudil k pěti hodinám zametání před ministerstvem vnitra a pak za to chtěl plat. Záhy Husák rezignoval a záhy se stal šéfem cizinecké policie. Záhy rezignoval znovu a záhy se stává…
Je to vlastně už něco jako Husákova metoda: za každý další průser další vrcholná policejní funkce. Člověk až musí obdivovat, co všechno snese; veřejně si léta sám máchat hlavu v míse plné víte čeho, jen abyste nemuseli svléknout uniformu! Možná už mu k tělu přirostla tak, že sundat ani nejde. Jedno je ale jisté: Husák nikam neodchází, znovu zůstává s námi. Řekněte mi sakra, kolik toho ten člověk musí vědět na ty nad sebou!
