Roman Janoušek: neviditelný tlak pana Prasete
Když v pátek 23. března čekali novináři v sídle pražské policejní správy v Kongresové ulici na právě zadrženého opilce Romana Janouška, kolem procházející policisté v civilu k nim občas prohodili stručnou žádost: „Hlavně to nenechte usnout!“
Od Janouškovy nehody a následné automobilové honičky z Michle na Pankrác uplynul měsíc a zdá se, že tito lidé dobře věděli, proč se obracejí na novináře. Jasný případ agresívního opilého řidiče, jenž vědomě srazil majitelku jím nabouraného vozu a od nehody ujel, se začíná komplikovat.
Janoušek se nejprve několik dní skrýval ve své podolské vile a s právníky připravoval obranu. Pak se omluvil zraněné oběti svého útoku a nabídl jí blíže neurčené odškodnění, poskytl stručný rozhovor Blesku, který mu po právu přidělil přezdívku pan Prase, a teď se dokonce nechal vyfotit do jednoho lesklého magazínu. V rozhovoru pak bez skrupulí oznámil, že „mediální interpretace toho, co se stalo, je jako z jiné planety“.
Zároveň se objevily první informace o tom, že někteří ze svědků události si při výsleších na policii přestávají být jistí, co vlastně v osudný den viděli. A z jednoho zpravodajského serveru se v pravidelných intervalech dozvídáme, s kým si Roman Janoušek před pěti lety telefonoval či posílal esemesky. Seznam se pomalu rozrůstá a zdá se, že jen málokterý politik zůstane čistý. Jako by někdo chtěl, aby bylo jasné, s kým vším se Janoušek zná. A tím pádem i pro koho všeho by mohlo být nebezpečné, kdyby se o svých kontaktech a obchodních vztazích rozhodl mluvit.
Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby Janoušek využil své kontakty mezi novináři, o nichž na zveřejněných nahrávkách mluví se svým „hněvem stříkajícím“ kamarádem Pavlem Bémem, a detailně se rozpovídal o svém byznysu s politiky. Nebo třeba po vzoru Paroubkova přítele Bohumíra Ďurička rovnou napsal celou knihu. Jenže toho se teď nedočkáme. Pan Prase potřebuje vyvíjet neviditelný tlak na politiky, policisty, státní zástupce a soudce, aby si zajistil co nejmírnější trest. Přesně toho se oprávněně báli policisté, kteří před měsícem žádali novináře, aby případ nenechali usnout.
Nechat Janouška vyklouznout z tohoto případu bez adekvátního trestu by bylo těžkým zločinem. Nikoli jen na oběti jeho zběsilé opilecké jízdy, ale především na českém státu.
