Kolik by stála šibenice pro Romanu Z.?
Doživotní vězení přijde daňové poplatníky dost draho. V případě odsouzené vražedkyně čtyř vlastních dětí Romany Z. to budou miliony korun. Jak spočítal redaktor serveru iDnes, pokud se odsouzená dožije průměrného ženského věku, bude to přes 14 milion korun.
Romana Z. prý spáchala takzvanou rozšířenou sebevraždu. Řešila své osobní problémy tak, že chtěla zabít sebe a své děti. V jejím případě se ale sebevražda nepovedla. Po vynesení rozsudku se žena zhroutila.
Odsouzené je 37 let. Ženy žijí v průměru asi tak o šest let déle než muži a dožívají se často osmdesátky. V tomto konkrétním případě se Romana Z. může dostat předčasně na svobodu nejdříve po třiceti letech. I tak by její věznění stálo kolem deseti milionů. I kdyby chtěla přispět na věznění "ze svého", nijak výrazně tuto částku nesníží.
Jak se dalo čekat, v debatách pod články už se objevily výzvy k zavedení trestu smrti, protože provaz je levnější než investovat celé roky na bydlení a stravné a hlídání vrahů. Smést intelektuálsky ze stolu trest smrti není na místě. Při pohledu na lidi, jako byl heparinový vrah Zelenka, norský Breivik nebo ženu, co zavraždila čtyři vlastní děti, je prakticky nemožné zachovat si chladnou hlavu. Trest má vést k nápravě. Trest smrti sice ještě nikoho nenapravil, jaksi ze své podstaty, ale stejně tak si těžko představit, že by někoho napravilo doživotní hnití v cele. O nápravu v obou případech nejde, jde o čirý akt odvety. Pro své psychické zdraví společnost někdy potřebuje i pouhou odvetu - bez ambice někoho pořád vychovávat.
Trest smrti patří k lidské historii, ale je to historie často dost podivná. Odsuzovalo se často za činy, které by dnes nestály ani za pobyt na psychiatrii, třeba čarodějnictví, nebo je společnost už ani neodsuzuje, třeba cizoložství. Bohužel i ve vyspělých zemích, jako jsou třeba USA, dochází k fatálním justičním omylům, kdy je domnělý pachatel osvobozen po desítkách let, protože se ukázalo, že čin nespáchal.
Jenže jsou i činy prakticky jisté, jako jsou válečné zločiny nebo právě případ Romany Z. Nemělo by smysl debatovat o obnově trestu smrti? Sami ho zavést nemůžeme, protože jako členové Unie musíme dodržovat evropské právo, které trest smrti nepřipouští. Pokud jde o debatu, tak tu vést můžeme, stejně jako ji můžeme vést o oprávněnosti mučení teroristů při výslechu nebo o tom, jestli utrácet peníze za let lidí na Mars. Debata nás kromě času nic nestojí.
Čistě citově se musím přiznat, že když vidím takového Breivika, připadá mi trest smrti tak nějak málo. Ideální by bylo, kdyby mohl dostat několik trestů smrti, asi tak tolik, kolik bylo jeho obětí, jenže to by nešlo technicky provést. Také by bylo možné ho nějakou dobu trýznit a popravit až potom, jenomže kvůli tomu jsme nebudovali civilizaci, abychom zase spadli do barbarství.
Ve skutečnosti by bylo nejmorálnější, kdyby někdo z pozůstalých vzal kyblík s kyselinou a než se ochranka vzpamatuje, vylil obsah Breivikovi do jeho stále vyrovnaného ksichtu. Bylo by to sice protizákonné, ale celkem pochopitelné a možná by to aspoň na chvíli toho chlápka vyvedlo z míry. Existuje spravedlnost, kterou lze zjednat jen individuálně a a bohužel často v rozporu se zákonem. Vyzývat k tomu nemůžeme, to by se lidská společnost rozpadla, ale cosi v nás nám říká, že by takový čin pochopitelný a v něčem očistný.
Ale to se asi nestane. Zůstane tedy u doživotního trestu a zaplatíme za něj 14 milionů, pokud ona nešťastnice, pro kterou už život dávno skončil, tak jako tak nespáchá ve vězení sebevraždu. Jak víme i z případu vraha malé Aničky, v českém vězení není nic problém. Opatřit si mobil, kšeftovat, oběsit se.
Víc než dřív mám pro stoupence trestu smrti pochopení. Jsem pořád proti a jeho zavedení bych považoval za krok zpět, ale říkám si, ať ho prosazují ti, kdo by sami byli ochotni vykonávat řemeslo kata. Proč to házet na druhé.
Ale hlavní argument, proč je trest smrti přinejmenším zbytečný, je ten, že doživotní trest je sám o sobě hrozná věc. Ten skutečný život už dávno skončil. Teď jen zbývá přečkat tu poslední fázi, která potrvá až do biologické smrti. Desítky let s vidinami vlastních mrtvých dětí, s vědomím, že všechno skončilo a všechno je nanic. To je trest rovný peklu. Kdo z nás by chtěl žít v takovém stavu jen jeden jediný den? Je to už takové dno hrůzy, že k němu nemůžeme nic přidat. Pro nás je doživotní trest pro Romanu Z. dost drahá spravedlnost, pravda. Ale ona je spravedlnost vždycky drahá.
AUTOR JE REDAKTOREM MF DNES
