Absurdistán evropské disunie
„I řekli si: Vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi.“ Hospodin však zmátl jejich řeč, přestali si rozumět a z budování sešlo. Ta věž se od té doby nazývá Babylón čili Zmatek.
Řekli si: Vybudujme si sdílenou Evropu, jeden lid do nebe míru a spolupráce a udělejme jednotnou měnu, abychom navždy byli spoutáni poutem solidarity. Euro mělo přinést prosperitu chudým státům a dlouho to vypadalo, že to tak je. Životní úroveň v chudých zemích utěšeně rostla – na úkor produktivity. Laciné euro podporovalo investice/spekulace, státní půjčky, platy i konzum. A z Ameriky přišla úvěrová krize.
Řekové teď po dvou letech půjček a škrtů žádají odpustky, umělá ekonomika se rozpadá a východisko v nedohlednu. Francie má o fiskálním paktu také pochyby, nizozemská vláda padla a Němci jsou solidaritou smrtelně unaveni. Proč mají pracovití a spořiví Němci dotovat bankroty jižních států, ptají se?
Unie měla sjednocovat a teď rozděluje. A to, co mělo být zapomenuto, je zpět. Polorasistickými epitety se hemží německý tisk a mafiánští Italové a líní Řekové jim to vracejí odkazy na válku a na gauleitery.
V karikaturách se pálí euro, vlají vlajky unie s haknkrajcem a Angela Merkelová pochoduje v nacistické uniformě. Zatím jen hra ošklivých slov a obrazů, ale trockistické a nacistické strany se v Řecku probouzejí. A také v Evropě zaživa pohřbené národní státy.
A co na to ekonomové? Ti si nerozumějí už od budovatelských počátků. Babylónští tvrdili, že euro rozdílné ekonomiky sblíží. Stal se opak. Rozběhly se rychle od sebe (25–30 %), tvrdili, že stačí pravidla bez společné vlády i národa, a dokonce, že každá krize bude jen dalším krokem k nezbytnému sjednocení, protože to sama existence eura bude vyžadovat.
Mělo být euro na věčné časy, a teď se vyhrožuje Řekům bankrotem a odchodem z eurozóny, nebudou-li poslušni fiskální disciplíny, která je z krize, jak všichni přiznávají, nikdy nedostane.
Vypadá to jako trest Německu ve 20. letech: okupace, reparace, deflace – jen ta inflace kdyby byla. Řekové jsou přesvědčeni, že Němci blufují, víra v nerozborné euro něco takového nepřipustí a za rohem se rozpadá neméně zoufalé a nakazitelné Španělsko, na něž euroval nestačí.
Nikdo nepochybuje, že je potřeba nafouklý sociální a byrokratický stát pořádně zmenšit. Vyrovnání nafouklých státních rozpočtů (nutné) a zvyšování daní (zbytné) samo ale nic nespraví. Nikdo rozumný, socialisty vyjímaje, nepochybuje, že je potřeba uvolnit trh práce, privatizovat a likvidovat cechy i hospodářské mafie. Nikdo rozumný by neměl pochybovat, že další dluhy, i kdyby šlo o levné inflační půjčky evropské banky, hospodářství jihu (produktivita) nespraví. Půjde opět o špatné investice.
Stará ruská otázka: co dělat? Za časů hospodářské cholery. Opustit euro, připustit bankrot. Argentina se vzpamatovala za čtyři roky, Island za dva. Německá medicína škrtů je na generaci nebo na dvě a to nevydrží žádná společnost. A kdo jiný by to měl vědět než právě oni.
