Zásadní gender nerovnost – odškodněte muže!
Šedesátá léta se svou explozí feminismu a všech dalších hnutí proti přírodě výrazně přispěla k zamlžení podstaty problému. Samozřejmě mezi lidmi existuje základní genderová nerovnost. Ale obětí této nerovnosti jsou muži, ne ženy!
Feminismus se nám snaží namluvit, že ženy jsou následkem historického vývoje mužské a ženské role proti mužům znevýhodněny. Jen malá vycházka do oblasti aplikované sexuologie v jejím nejbrutálnějším pozitivistickém tvaru nás ale přesvědčí, že sama realita a data v ní nasbíraná ukazují pravý opak.
Je zcela běžné, že někteří muži preferují ženu s velkými ňadry, zatímco muži jiní dávají přednost ženám spíše s plochým chlapeckým hrudníkem. Tuto skutečnost nikdo ani nekomentuje, je obecně akceptovaná a nikdo nemá potřebu jí zpochybňovat. Je zcela stejně univerzálně platná jako výrok, že mimozemšťané – pokud existují – mohou mít tykadla.
Pokud se podíváme na její genderové konsekvence, věta ukazuje, že stejnou šanci na uplatnění mají ženy s malými i velkými ňadry. Zájemce o oba typy ňader sexuologie zná a nevěnuje jim žádnou pozornost.
Podíváme-li se však na celou věc genderově, vidíme tu zásadní nespravedlnost: zatímco i o ženy s malými ňadry je značný zájem u celé řady mužů, o muže s malým penisem nestojí nikdo. Genderová nerovnost je zde bazálně, od přírody zakotvena, muži jsou její historickou obětí, a feministky se jim navíc snaží namluvit, že jsou ve skutečnosti sexuálními agresory.
Moderní levice šedesátých let prostě zplodila jednu velkou lež a teprve postmoderní společnost jedenadvacátého století si může otevřeně říct, že skutečnou obětí zavrženíhodné genderové nerovnosti jsou muži s malým penisem.
A pokud mají feministky skutečný zájem o odstranění nerovnosti mužů a žen, měly by se zasadit o co nejrychlejší zavedení státních dotací pro muže s malým. Když můžeme vyplácet zemědělcům vratky za zelenou naftu, proč neodškodňovat také oběti genderové války?
