Lidé politikům nevěří, ale sobě taky ne
O Češích se říká, že když vidí řádky, hned mají pocit, že to důležité je mezi nimi. Jenže mají často pravdu. Tento horký týden s odvoláním ministra Pospíšila a Kalouskovým telefonátem vyšetřovateli případu Parkanová tomu nasvědčuje. Nikdo jim oficiální vysvětlení nevěří.
Stejně tak je to s vysvětlováním politiků o tom, kolik vydělali na svých knihách. Michal Viewegh by jim musel závidět.
Problém je v tom, že úplně důvěrhodná není u nás už žádná strana, každá má nějaké máslo na hlavě. Někteří lidé žijí stále ještě v iluzích, že je nutno založit strany nové a politiky vyměnit. Řádění jedné nové strany už jsme zažili. V posledních volbách lidé kroužkováním vyměnili víc než polovinu Sněmovny. Padly hlavy předsedů stran. Vyměnili se hejtmani. A jsme pořád tam, kde jsme byli.
Že jsou lidé otrávení, se není co divit, protože nespokojenost se akumuluje. Mají pocit, že na co stát sáhne, tak zpacká. Jako část za celek se dá uvést celá ta česká letecká anabáze. Výměna moderních ruských stíhaček za pár polských vrtulníků. Pak podivná kausa s gripeny. Pak výroba neprodejných bitevníků. Letadala CASA, které armáda ani nechtěla. Řádění Tvrdíka v čele aerolinií.
Můžeme být nakonec ještě rádi, že Viktor Kožený zlikvidoval naši námořní plavbu. Mít ji a mít ji státní, tak už vidím, jak supervýhodně nakupujeme někde letadlovou loď a tanker. Kotvily by v Toskánsku a teklo by do nich. To by byly kšefty.
Jenže nic se nezmění tím, že lidé budou volat po blanických rytířích, kteří to zachrání. Lidé by měli vstupovat do ještě trochu přijatelných stran a tlačit na změnu normální politickou prací. Veledemonstrace na náměstích jsou oprávněné v době diktatury, jenže dnes to nutné není.
České strany mají málo členů, vedení podporované letitým unaveným členstvem si dělá, co chce a nakonec ani není nové lidi "nahoru" z čeho vybírat. Zoufalství kolem prezidentských kandidátů to jen dokazuje. K čemu přímá volba, když je takováhle nabídka. Je hezké vyhlašovat "vyměňte politiky", když není za koho. A jak věřit politikům, když lid nevěří sám sobě.
Jan Jandourek
redaktor MF DNES
