10 myšlenek, které mi probleskly hlavou při sledování filmů na karlovarském filmovém festivalu
(Do you want to read this article in English? Use this link.)
1. Kde jen má to moje sedadlo držák na nápoje?
2. Měl bych požádat tu ruskou dámu přede mnou, aby si laskavě sundala svou kožešinovou papachu?
3. Zdá se, že tento film je typickým bressonovským existenciálním dramatem, jež využívá alegorie k probádávání složitých tajů... sakra, co to vlastně plácám?
4. Proč v tomhle snímku vystupuje nahý trpaslík?
5. Chci se na tenhle film doopravdy dívat? Slyšel jsem, že v něm všechny hlavní postavy stejně nakonec tragicky zahynou. No, dobrá, alespoň je to podle skutečných událostí. Tyhle filmy fakt miluju.
6. V programu se píše, že tento snímek vypráví "příběh ze současnosti očima malého chlapce." Předpokládám tedy, že se celý děj odehraje na obrazovce počítače.
7. Tak tady se píše: "Délka filmu: 318 minut." Je to víc než dvě hodiny?
8. No teda! To bylo dost rychlý. Tak moment, kde jsou všichni ostatní diváci?
9. Lepší rakouský film jsem ještě v životě neviděl!
10. Po všech těch minerální vodách lidi fakt hodně prděj.
