Reflex není jen ve Varech! O skvělém publiku na Rock for People
Vracím se z besedy v Hradci Králové na festivalu Rock for People a jsem úplně nadšenej. Náš časopis znají a čtou i mladý holky!
Jezdím do Hradce na tenhle festival moc rád, je z rockových festivalů nejméně humózní a děvčata zde bývají umytá až vymydlená. Ani dnešní beseda - přestože neměla žádné předem dané téma a já odpovídal na to, jaké otázky momentálně diváky napadly - nezklamala.
Což byl po mé včerejší besedě ve Varech zvlášť osvěžující moment. Ve Varech totiž zastihneme kulturní a společenské elity národa, a to nejen mezi účinkujícími, ale i mezi návštěvníky. Vary jsou prostě nóbl festival, a tak bylo včerejší publikum taky nóbl, uměřené a inteligentně se tázající. Jací budou dnes, ptal jsem se sám sebe cestou.
Odpověď přišla hned, jak se stan - kavárna Reflexu zaplnily prvními návšťevníky. Nakonec bylo stejně vzdělané, inteligentní a vtipné jako ve Varech, přestože Rock for People si na žádnou elitnost nehraje. Převládali mladí, studenti - středoškoláci a vysokoškoláci - a dotazy byly věcné, chytré a neagresivní.
Ptali se nejvíc na řízení auta kuřáky marihuany, na dobu, za kterou je po posledním jointu možné sednout za volant, a já veřejně slíbil, že na to téma připravíme do Reflexu článek. V pondělí začnu.
Což byl po mé včerejší besedě ve Varech zvlášť osvěžující moment. Ve Varech totiž zastihneme kulturní a společenské elity národa, a to nejen mezi účinkujícími, ale i mezi návštěvníky. Vary jsou prostě nóbl festival, a tak bylo včerejší publikum taky nóbl, uměřené a inteligentně se tázající. Jací budou dnes, ptal jsem se sám sebe cestou.
Odpověď přišla hned, jak se stan - kavárna Reflexu zaplnily prvními návšťevníky. Nakonec bylo stejně vzdělané, inteligentní a vtipné jako ve Varech, přestože Rock for People si na žádnou elitnost nehraje. Převládali mladí, studenti - středoškoláci a vysokoškoláci - a dotazy byly věcné, chytré a neagresivní.
Ptali se nejvíc na řízení auta kuřáky marihuany, na dobu, za kterou je po posledním jointu možné sednout za volant, a já veřejně slíbil, že na to téma připravíme do Reflexu článek. V pondělí začnu.
Pak jsem se najednou kouknul na hodinky a zjistil, že ta hodina a půl, co mělo setkání se čtenáři trvat, utekla jak voda. Tak jsem se jen rozlučil, a když jsem na cestě k autu potkal jednoho z hlavních organizátorů, zmohl jsem se jen na jednu větu: "Jsou tu skvělý lidi, takže příští rok určitě s chutí přijedu zas!"
