Piky piky na hlavu! Pátek třináctého s Vlastou Parkanovou
Přesně před devadesáti lety byly v obecných školách mezi povinné předměty zařazeny občanská nauka a ruční práce, a pro děvčata také tělocvik a nauka o domácím hospodářství. Po devadesáti letech učení neumíme ani jedno.
Domácí hospodářství se nám drolí pod rukama, deset miliónů párů levých rukou hovoří samo za sebe (dobře, tak jen pět miliónů), těla cvičí s námi než naopak a o dopadu občanské nauky se lze učit ve sněmovně.
Na Vlastu Parkanovou v posledních týdnech padly milióny jedniček a nul v řádcích virtuálních konimentářů, takže si říkám, že o ní nebudu psát, a nebudu a nebudu… a stejně píšu. Svůj mediální casaštyk si užívá ažaž, jedná se rovněž o citlivé téma: Vlastin syndrom získané ztráty imunity, byť získané za poněkud dramatických okolností formou hlasovaného odběru imunity kdysi nabyté, to není téma k sarkasmu ideální, natož pak v pátek třináctého.
I když ten dnešní pátek třináctého je po lednovém a dubnovém tím pověstným třetím třináctým pátkem a zaplaťpámbu letos už posledním, protože příští bude až za rok v září. Ten dnešní je rovněž třináctým pátkem třináctého po 13. lednu 2006, kdy se k tehdejší smůle krajských hejtmanů s nimi pohádal tehdejší ministr zdravotnictví Rath, který řekl, že „má spoustu důkazů, které svědčí o velice zvláštních majetkových přesunech v některých krajích.“ Třináct třináctých pátků a od smůly je upatlaný Rath, a teď ještě Parkanová.
Kdo z vás ale ví, proč se Vlasta příjmenuje tak, jak se příjmenuje? Její příjméno totiž vysvětluje mnohé: parkan (alias parkán, na Plzeňsku perkén) býval totiž částí hradebního opevnění, prostorem před vlastními hradbami, z vnější strany chráněný menší zdí nebo náspem. Zdi se říkalo parkanová.
Takový prostor umožňoval krytý pohyb obráncům a zvyšoval aktivní ochranu opevnění. Někdy byl parkán i zdvojený, případně vícenásobný. Takže taková zděná imunita vůči nájezdníkům. Historici mi jistě potvrdí, že překonat parkanovou (zeď) znamenalo dobýt hrad – natož sněmovnu – raz dva.
(Nebo by vysvětlením mohla být skutečnost, že parka je vojenský kabát, a nová parka je logicky parka nová. Institutu nového kabátu používá nejen naše politika požehnaně, a na resortu obrany je převlékání parek stejně rozšířené jako jinde převlékání klotových plášťů či fraků na premiéry.)
Ve Vlastě je vlast slovním základem, a tak je nasnadě, že vlast a její hradební nedobytnost byly ideálními předpoklady pro funkci ministryně obrany, tedy resortu, který se konkrétně bez casáren prostě neobejde.
Dnes paní JUDře už nezbývá než se v hloučku zrádných spoluhráčů opřít čelem o zeď (a nemusí to být zeď parkánová), zakrýt dlaněmi oči a pikat: Piky piky na hlavu, za vlast tu už nehraju. Už jdu!
