Upřednostňujeme prý kvalitu. Tak proč nakupujeme to nejhorší?
Agentura Aspectio Research provedla pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků reprezentativní průzkum našich nákupních návyků. Vyplývá z něj, že neodpovídali Češi. Nejvíc lidí (61 procent) se totiž údajně řídí kvalitou zboží, zatímco pouze 59 procent jeho cenou.
Obávám se, že i zde došlo k tradičnímu průzkumovému efektu, kdy se lidé dělají lepší, než jsou; málokdo chce být primárně laciný, stejně jako málokdo čte bulvár, takže je Blesk nejprodávanější deník. Snad jen ohledně nenávisti k Romům býváme veřejně upřímní, takže je většina z nás nenávidí i podle průzkumů.
Ostatně pro potvrzení tohoto efektu – či vyvrácení výsledků průzkumu – stačí zajít do českého hypermarketu. Převážně zde potkáte lacině oblečené lidi tlačící nákupní vozíky plné zlevněného zboží, případně tuzemských potravin, co s potravinami nemají nic společného. Ty kvalitní z většiny zdejších hypermarketů dávno zmizely, tedy pokud tam kdy stihly být.
Kdybychom totiž skutečně upřednostňovali kvalitu před cenou, zkrachovali by dávno všichni větší tuzemští pekaři, sýraři či uzenáři, kteří ze své české kvality udělali odpad šrotu a divně chutnajících jedů. Nakonec zeptejte se třeba zachránce české politiky Andreje Babiše, jakou kvalitu sype do svého chleba či vídeňských párků z Kostelce nad Černými lesy. Soudě podle nynějšího složení se jeho párky už velmi brzy obejdou úplně bez masa.
Nápodobně ovšem s poměrem kvality a ceny nakládáme i u oblečení, jak vám napoví i pouze bryskní pohled na průměrného Čecha. Bývá od hlavy k patě vystrojený od Vietnamců nebo z podivných obchodů lemujících ulice našich měst, jejichž zboží připomíná krutou pomstu – tedy snad až na mobil.
Z něj jsme udělali snadno dostupný symbol sociálního statutu a sexuální atraktivity, takže mnozí z nás mívají i dva nejnovější značkové, když už to nejde u pohlavních orgánů. Byť i telefony často pocházejí ze sekáče podobně jako většina značkových aut. Dokonce jsme pro ně vynalezli sociálně exkluzívní místo: stůl v restauraci.
Že je na naší lásce ke kvalitě něco podezřelého, dokazuje i sám průzkum: 76 procent z nás podle něj upřednostňuje tuzemské zboží, přestože si jen čtyři z deseti lidí myslí, že je kvalitnější než to zahraniční. Což samozřejmě obvykle taky není (nesrovnávám nás teď s Východem či Afrikou!), snad kromě piva a gumových baget na benzínce, které do smrti nestrávíte. Zato bývá skoro vždy levnější.
A když už jsme u jídla: může při pohledu na menu a ceny jídel ve většině tuzemských restaurací někdo myslet vážně, že fakt jdeme po kvalitě? Nanejvýš tak kvalitní otravě či rakovině střev. Ostatně chcete-li vidět skutečnou kvalitu potravin a jídla, podívejte se na televizní gastronomickou jízdu Itálií Emanuela Ridiho. A pak si pro jistotu hned zajděte do českého hypermarketu …
