Kardinál Duka, Pussy Riot a Stalin
Kardinál Duka se ve své pravidelně nedělní glose na Radiožurnálu vyjádřil k případu Pussy Riot. Novináři se ho totiž ptali, zda považuje rozsudek nad nimi za přiměřený. Pan kardinál na to sice přímo neodpověděl, ale zato napovídal v poměrně krátkém čase poměrně hodně věcí, nad nimiž zůstává rozum stát.
Nechávám stranou to, že vytýká Pussy Riot zničení kříže v Kyjevě, které se odehrálo poté, co byly odsouzeny a dávno seděly v base, došlo k němu v jiné v zemi (Kyjev už není Rusko) a spáchal ho někdo jiný. Dále, ač je mi feminismus odporný, musím se přiznat, že v rámci ekumenické tolerance nějak skousnu, že v pravoslavném chrámu jsou místa, která nesmí znesvětit nečistá noha ženy, ale myslím si o tom své.
Pan kardinál mluví o tom, že se Pussy Riot dotkly věřících, že jejich akce vykazuje „všechny“ rysy posměchu a že svoboda jedněch končí tam, kde začíná svoboda druhých. Mě spíš zaráží minimální cit pana kardinála pro to, kde skončila svoboda Pussy Riot.
Jistě, je lehké mít k tomu, co provedly, sto a jednu výhradu, ale slušný člověk si je nechá na chvíli, až jejich skončená svoboda zase začne. A to z jednoho prostého důvodu: formálně byly odsouzeny za zneuctění chrámu, věcně za tupení vladaře. Ať mi pan Duka nevykládá, že to neví. Žil přece před dvaadvaceti a více lety ve stejném státě jako já. Zneuctění chrámu byl vhodný způsob, jak to zastřít.
Úslužný soud jim za to, co provedly, nadělil byzantsko-tatarských sedm let, velkorysý vladař se přimluvil, takže dostaly jen dva. Dva roky v trestanecké kolonii (dříve se tomu říkalo gulag). Dva roky za zneuctění vladaře, který s chrámem jaksi splývá v jedno, což je ostatně na Rusi běžné.
To jsou poměry v civilizované společnosti, v níž ještě pořád žijeme (ač se to z glosy pana kardinála zrovna nezdá), naprosto nepřijatelné. S kritikou by si tedy slušný člověk měl počkat, až pan Putin, který už udělal jeden krok správným směrem (dva roky místo sedmi, krok není zase až tak velký, jak to na první pohled vypadá), udělá ještě další, větší, a ty tři holky z basy pustí. Pak se budeme moci bavit o vulgaritách a o zneuctění chrámu.
Dělat to dřív je, lituji, něco, co by se u osoby nadané menší mírou velebnosti, než je arcibiskup pražský a primas český, dalo označit za buranství. Zvlášť když ty zavřené ještě srovnává se Stalinem. Fuj.
Další texty autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.
