Jak na metanolovou krizi? Tady je můj plán
Rituální tanečky vládní prohibice ukazují naprostou bezradnost, amorálnost a diletantismus české protidrogové politiky. Odpovědí na metylalkoholovou epidemii by neměla být tupá represe, ale chytrá protidrogová politika státu.
Devatenáct mrtvých, kteří (zatím) zemřeli na otravu metylalkoholem, tvoří děsivou bilanci. Základní odpovědnost za jejich smrt však nenesou dealeři pančovaného alkoholu, ale polodebilní politika našeho státu, který se k tvrdé droze zvané kořalka staví jako nejsprostší drogový dealer.
V České republice se denně vypijí asi čtyři miliony panáků. Stát za ně inkasuje asi osmnáct milionů korun na spotřební dani, a celkem i s DPH denně na tvrdém chlastu vybere kolem třiceti milionů korun. Tyto zisky jsou pro naše politiky tak důležité, že ignorují základní adiktologickou poučku: Kořalka je tvrdá droga s nepřijatelným rizikem.
V situaci, kdy stát denně odere pijáky kořalky o třicet mega, je trestný prodej a držení většího množství marihuany. Na rozdíl od od hořlavé chemikálie jménem kořalka (vyrobené chemickým destilačním procesem, který řádově zvýší nebezpečnost drogy) nelze marihuanu žádným výrobním omylem přeměnit ve smrtelný jed. Nic jako metylhuana fakt neexistuje. Kořalku, jak ukazuje dnešní realita, lze v smrtelný jed přeměnit velmi snadno, stačí naplnit lahve z nesprávné cisterny.
Přesto stát oficiálně bojuje proti marihuaně, a prevence užívání kořalky zanedbává nejméně dvacet let. Stejně tak stát dlouhodobě ignoruje masové padělání alkoholu, které dopodrobna popsala jž před dvěma lety MF Dnes.
V krizi, jaká nyní s metanolovou kauzou nastala, se pak premiér Pussy Nechlast a jeho ministři nezmůžou na nic jiného než na tupý a zcela nefunkčí plošný zákaz prodeje, prohibici. Tlak na padělání alkoholu přitom vytváří stát sám nehoráznými spotřebními daněmi, které na kořalku uvaluje a kvůli kterým je každý padělek z cenových důvodů konzumenty halasně vítán.
Funkční odpověď na metanolovou krizi je mnohem komplikovanější a sofistikovanější než prohibice. Měla by vypadat následovně: Jako první krok by měl stát přistoupit k legalizaci pěstování a prodeje marihuany uživatelům starším 18let. Žádná společnost se neobejde bez drog, a je načase začít lidi učit užívat méně problematickou a rizikovou drogu, než je tvrdý alkohol.
Spolu s tím by se měla okamžitě snížit třeba na polovinu spotřební daň z kořalky - tím by vymizel hlavní ekonomický tlak, který motivuje padělatele. Vybraná daň by se pak neměla, jak je tomu v současnosti, rozplynout ve státní pokladně a zaplatit nákup dalších Cas či Pandurů, ale měla by být výhradně použitá na prevenci užívání kořalky.
Po odhaduji pěti letech fungování takového modelu by se konzumace tvrdého alkoholu mohla dostat na polovinu až třetinu současné spotřeby. Většina občanů by prostě konzumovala přírodní alkohol - pivo a víno - nebo marihuanu, tedy drogy, které nelze nějakým omylem padělatele změnit na smrtelný jed.
Všechny argumenty, které jsem uvedl, jsou chronicky známé po dlouhá desetiletí. Přesto se současný premiér zaměřuje spíše na svůj boj proti dalajlamismu a lidé umírají na otravu padělaným chlastem.
A když už vláda vidí, že je zle, zmůže se jen na tupou prohibici, jejímž jediným výsledkem bude posílení ilegálního obchodu s kořalkou a ještě vyšší pravděpodobnost, že si na tomto černém trhu klient koupí místo alkoholu jed.
