Ani Murakami, ani McCarthy. Nobelovu cenu za literaturu získal „neznámý" a "vystrašený" Číňan Mo Jen
Sázková kancelář Ladbrokes mu přiřkla druhé místo, zatímco novinář deníku China Daily se v nadpisu svého dva dny starého článku ptá, zda je čínský prozaik Mo Jen (v anglické transliteraci Mo Yan; to kdybyste hledali informace o něm na zahraničních webech) „dost chlap“ na to, aby letošní Nobelovu cenu získal.
A nejspíš je, ačkoli ho podobně jako Němku rumunského původu Hertu Müllerovou, držitelku Nobelovy ceny za literaturu z roku 2009, v našich končinách málokdo zná. A to patří k nejpřekládanějším čínským autorům.
Mo Jenův pseudonym znamená „nemluv“; prý proto, že by ve svých knihách chtěl říci víc, než by mnozí Číňané rádi slyšeli. Přesto nepatří k přímým kritikům režimu, a proto snad čínská vláda přijme jeho „západní“ ocenění vlídněji než v případě čínského emigranta Kao Sing-Ťiena roku 2000, jehož knihy byly v zemi zakázány.
Sedmapadesátiletý Mo Jen, který žije v čínské provincii Šan-tung, je vůbec prvním občanem Číny, který nejprestižnější literární ocenění získal. Ve světě se proslavil zejména později zfilmovaným románem Červený čirok z roku 1987, který popisuje dramata jedné lásky v průběhu války s Japonskem.
Je prý čínskou odpovědí na Kafku či Hellera, „čínským magickým realistou“ a podle stockholmské Švédské královské akademie ve svém díle „s halucinačním realismem spojuje lidové báchorky, minulost i současnost“. V češtině zatím vyšla jeho téměř třicet let stará povídka Zemljankové radosti a pak novější povídky Kluci ze železa a Vyschlá řeka.
Ačkoli Mo Jen píše zejména o venkově a folkloru, ve svém posledním románu se zabývá tolik kritizovanou čínskou politikou jednoho dítěte. On sám, děcko z chudé dělnické rodiny, které ve dvanácti vyměnilo školu za polní práce a dovzdělalo se až v armádě, získá za svůj životní úspěch prémii ve výši osmi milionů švédských korun, tedy skoro 24 milionů Kč. A jak spisovatel na ocenění reagoval? „Jsem nadšený a vystrašený.“ Není divu, vždyť žije v Číně.
Největší šance ovšem letos dávaly sázkové kanceláře japonskému prozaikovi Harukimu Murakamimu – u Ladbrokes držel kurz 10:1. S jeho romány a povídkami jsou čeští čtenáři velmi dobře obeznámeni díky péči odeonské edice Světová knihovna a rychlosti jeho dvorního překladatele Tomáše Jurkoviče. Už na přelomu října a listopadu vyjdou dvě ze tří částí jeho opěvované poslední knihy, románu 1Q84.
Mo Jen u Ladbrokes dosáhl kurzu 12:1 (a tedy druhého místa, stejně jako loni pozdější držitel NC, švédský básník Thomas Tranströmer), podobně jako Nizozemec Cees Nooteboom. Hned tři známí Američané se v odhadech sázkových kanceláří drželi v první dvacítce: Philip Roth a Cormac McCarthy dosáhli v Ladbrokes kurzu 16:1, na záda jim dýchal Thomas Pynchon s kurzem 20:1.
Ženským jménům se letos pracovníci většiny sázkových kanceláří obloukem vyhnuli a členové Švédské akademie i známí literáti, kteří kandidáty Nobelovy ceny za literaturu nominují, se zachovali podobně.
