Tajemství tašky Daniela Křetínského
Když přišel Daniel Křetínský, majitel fotbalového klubu AC Sparta Praha, v úterý 18. září za Miroslavem Peltou, předsedou Fotbalová asociace České republiky, měl s sebou černou tašku. Vypadalo to přinejmenším, že v ní donesl hodně třaskavý materiál. Něco jako semtex kombinovaný s atomovým jádrem a projímadlem nebo jiný smrtelně nebezpečný humus. Pelta se totiž tvářil opravdu zdrceně.
Zdálo se, že buď na něj Křetínský má usvědčující důkazy, které jej přinutí, aby šel Spartě ve všem na ruku, nebo se dotyčné dokumenty týkají spiknutí prostupujícího celým fotbalovým hnutím. Jinak si nelze představit, proč byl Pelta tak strašlivě vykulený (o den později to sváděl na neoholené strniště, s nímž prý vypadá pokaždé divně). Navíc nic z toho zřejmě v kabele nebylo. Možná v ní měl Křetínský opravdu pouze špinavé prádlo, jež někde splašili jím najatí detektivové od Pinkertonů, ale po šesti týdnech se ukázalo, že nebylo natolik špinavé, aby se jím zabývala protikorupční policie.
Nikdo pořádně neví, co měla jeho akce znamenat. Jestli chtěl ukázat sílu, tak se mu to nepovedlo. Pokud se chtěl předvést jako stratég, jenž nikomu neodhalí, s jakými kartami hraje, tak to zabíralo asi tři dny, kdy se o obsahu tašky na všech frontách divoce diskutovalo.
Víc se však nestalo. Místo toho vznikla jedna velká blamáž potvrzující, že by si měl Daniel Křetínský definitivně najít jinou hračku než fotbal, kterému se už osm let marně snaží přijít na kloub. Jestli v něm hledá logiku, měl by vědět, že ve fotbalu prostě není. Jestli v něm hledá ušlechtilost, měl by zůstat u sbírání obrazů.
Zatímco v byznysu se Danielovi velmi daří, fotbal se mu pořád vzpírá: nejen že na něj každoročně doplácí desítky miliónů korun z vlastní kapsy, ale ještě se zesměšňuje. Což je horší než vyhozené prachy, protože svoji pověst si každý člověk buduje hodně dlouho, ale přijít o ni se dá hodně rychle. Zvláště když si za partnera k řešení závažných problémů zvolím Peltu, přezdívaného „cinklý jaro“.
