Dlouhý, Bobošíková, Okamura, ostuda…. Na co potřebujeme prezidenta?
Nejdřív naši zákonodárci znesvětili prezidentskou volbu ohavnou politickou korupcí, zvlášť při druhé volbě Václava Klause. Načež teď ještě přidali idiocii, když si mysleli, že u nás zabodují tím, že na poslední chvíli spíchnou přímou volbu. A tak sepsali zákon…
Výsledek jejich práce? Poté, co vnitro vyřadilo z volby Vladimíra Dlouhého, Tomia Okamuru a Janu Bobošíkovou, protože si z nich podle ministerského aritmetického modelu příliš lidí vystřelilo při podpisu kandidátských listin, možná dojde na historický moment, kdy kvůli následným soudním stížnostem nebudeme mít žádného prezidenta. A jedině dobře!
Lze samozřejmě namítnout, že kromě Dlouhého do volby zasáhla nějaká vyšší moc, co má Česko ještě aspoň trochu ráda, a vyřadila ty kandidáty, kteří stejně nikdy neměli kandidovat. Okamura se nebezpečně romanticky zamiloval do komunismu, což v exkomunistické zemi úplně nepotřebujeme.
A Bobošíkové mělo vnitro kandidaturu kamkoli zatrhnout už dávno; zhruba třiadvacet pokusů týt velkoryse z pár volebních hlasů úplně stačilo. Jinak myslím, že by nebyla špatnou prezidentkou Zimbabwe. A zvlášť kdyby ji coby viceprezident zezadu jistil všudypřítomný manžel. Například v europarlamentu jim to spolu náramně šlo.
Pravda je, že Česko žádného prezidenta nepotřebuje. Ostatně pochopíme to hned, jakmile prezidentské pravomoci případně dočasně přejdou na premiéra a šéfy Poslanecké sněmovny a Senátu. Vsadím se, že si ani jeden z nich nevšimne, že na něj cokoli přešlo - snad kromě podílu prezidentského platu. Zrovna ten se ale tuším nevyplácí. Ošklivá pravda je, že někdo z nich bude muset za Klause dojet do Srbska a Albánie, tradičních destinací.
Taky zatím nevíme, kdo bude případně pověřen sepisováním prezidentských Zápisků z cest. Nedej Bůh, aby to byl někdejší dělník Milan Štěch. Klausovy postřehy o tom, že v Jižní Americe nemají na Vánoce sníh, by nakonec ještě vypadaly jako těžká filozofie.
Prezidenta jsme určitě potřebovali bezprostředně po listopadu 1989. Ovšem jen proto, že to byl Václav Havel, celosvětový symbol boje proti komunismu. A i jeho poslední funkční období, kdy se emancipovala demokratická parlamentní moc, si formálně bezzubá prezidentská funkce příliš nerozuměla s naším ústavním principem. I Havel, jenž si nemohl odpustit nezasahovat do exekutivy, si logicky zkoušel uzurpovat víc moci, než prezidentovi ústavně náleží.
O pozdním Klausovi, letícím na výsostně vlastní orbitě, ani nemluvě. Například chudák Petr Hájek, jeho tajemník i spousta dalšího, se z toho na Hradě trochu zbláznil. Klaus kdysi sliboval, že bude aktivním, nikoli aktivistickým prezidentem - načež předvedl přesný opak. Ani on si prostě nemůže pomoct. A kdo se mu může divit? Dejte někomu k ruce Hrad, plat a státní prapor, a nikdy to neskončí moc hezky!
Jsme malá a relativně chudá země. A zvlášť nyní, kdy nám politici berou stále víc peněz, za které nám dávají zpět stále méně služeb. Proč vedle premiéra ještě platit zbytečného prezidenta? Jeho přímou volbou ještě osekané pravomoci klidně můžeme rozptýlit na jiné ústavní instituce a ušetřenými miliony přispět důchodcům na Vánoce. I po stále vyšší DPH by to mělo stačit na levnější čokoládovou kolekci.
Ano, náš prezident se podle průzkumů těší největší politické důvěře. Snad i proto, že nemusí nic moc dělat a jen nám podkuřovat. Navíc v moři politické bídy kolem něj by musel mít fakt výjimečný talent, aby ho lidi nenáviděli tak jako ostatní politiky. Ve skutečnosti si ale nevážíme ani prezidenta. Nakonec podívejte na prezidentský atentát-neatentát. Jak trefně poznamenal můj kamarád: jaký prezident, takový atentát.
Zaslechl jsem i obavu, že prezidenta vlastně potřebujeme proto, že Pražský hrad nemá být prázdný. Prázdný? Podívejte se na davy japonských turistů proudících jeho nádvořími! Jestli se ale někdo opravdu bojí, že by Hrad bez prezidenta nebezpečně osiřel, můžeme na balkon nad jedním z hlavních nádvoří posadit voskovou figurínu Okamury. V jedné ruce bude držet plyšáky, v druhé jednu ze svých moudrých knih a večer i ráno vždy zamkne za svými krajany hlavní bránu.
