Jak dlouho ještě se budeme zabíjet národními blafy?
Po delší době jsem znovu viděl pořad Ano, šéfe! na Primě. Ne že by mě hubatý šéfkuchař a restauratér Zdeněk Pohlreich nebavil. Prostě jsem si jen bláhově myslel, že už napravil všechny hnusné hospody a restaurace, co nás za naše vlastní peníze tráví divnými věcmi, jimž říkají jídlo. A zbytek že radši zavřel, když už lidé vědí, jak vypadá jídlo.
Omyl. V posledním dílu Pohlreich přijede do zámecké restaurace v Cholticích a odměnou mu není chateau cuisine. Odměnou mu jsou těstoviny po česku topící se v divném sýru, místo steaku odfláknutá krkovice s buřtem a údajně hovězí nudličky ze všeho nejvíc připomínající údajně hovězí nudličky. Předchozími hosty ohmatané příbory hozené rukojetí dolů do hrnku jsou zámeckou samozřejmostí.
Nejlepší na tom celém ale je, že se na vlastní rádoby gastronomický výtvor nemůže podívat ani sám majitel restaurace Josef Raba, ani jeho mladý kuchař Kubica. Oba stojí na místě činu jak nešťastní vrazi, co zabili někoho jiného, a sami nechápou, proč nás tráví blafy, když prý oba chtějí vařit lépe! Že prodělává, nemusí majitel restaurace ani dodávat.
I když: náš vkus je tak zkažený blafy, že někde lidi odpudíte, když začnete vařit dobře. Vyndejte z pizzy zelí, a máte vážný problém!
Podívejte se na to, co také dostanete v českých restauracích a jídelnách:
Vlastně je to s podivem. Ano, šéfe! už běží čtvrtá série - a mnozí čeští hospodští stále vaří úplně stejné blafy! Někteří jako by se dokonce nad hnusnými jídly dmuli ještě větší národní pýchou: snad jako že se nenechají zviklat tím, jak to má ve skutečnosti vypadat. Jsme přece v Česku a tady má jídlo prostě chutnat česky - hnusně! Basta. Nakonec máme demokracii, ne?
Ano, rozumím tomu, že ne každý hospodský musí vařit podle Pohlreicha. Nakonec pak by to byla úplně stejná nuda jako se současnými blafy. Bohužel jsme gastronomicky skutečně v Česku, takže jisté věci prostě musíme dělat po česku; i steaky utápíme v různých šlichtách, zatímco v každém záhybu drůbeže nebo dokonce i ryby vidíme šanci pro slaninu či hermelín. A když někde vidíme místo pro jeden sýr, vidíme tak hned místo i pro druhý… Takže třeba v Rožmitále pod Třemšínem si můžete dopřát sýrové bratry.
Nedávno mi smutný trend potvrdil i majitel skvělé pražské restaurace specializující se na středomořskou kuchyni, když jsem si na menu poprvé všiml těstovin (jediných!) se smetanovou omáčkou. Lidé se jich prostě dožadovali tak dlouho, až olivový olej musel ustoupit obchodu.
Jde však o jisté principy, které nemají s Českem nic společného. Tedy že i omáčky můžou čerstvě připravit sami kuchaři a nemusí tudíž chutnat jak lepidlo na boty. Nebo že maso prostě uděláte pořádně, a ne jak pro vězně. Anebo že do rozpálených těstovin nenaházíte ledovou zeleninu. Kolik ještě sérií Ano, šéfe! bude muset Pohlreich udělat, aby celou tu hnusnou tradici českých blafů vyhnal jednou provždy ze země?
Přitom by celkem stačilo, aby se restauratéři a hospodští, z nichž mnozí jsou amatéři, dívali jednou týdně na televizi. Že se steak nemá jmenovat kapsa ani tajemství a že tak ani nemá chutnat, že za těstoviny s eidamem patříte do vězení nebo že krevety nepatří do krkonošské hospody s tlačenkou a pivem, zjistíte zadarmo a bez veřejného ponížení i pouhým sledováním televize.
Jenže realita je přesně opačná: Pohlreicha si donekonečna zvou do hospod, kde mu servírují úplně stejné gastronomické zločiny, jaké se nejen on už několik let snaží veřejně napravovat. Vlastně to dost připomíná metanol: i několik dnů poté, co ministr zdravotnictví vyhlásil prohibici, o tom mnozí Češi neměli ani páru! Pravda, většina z nich měla moravský přízvuk.
Něco jako dočasná gastronomická prohibice by přesto nebyla od věci. Řekněme, že každý, kdo by vám chtěl u sebe v podniku prodat například zmražené krevety se šlehačkou nebo pstruha zalitého nivou, by si šel na pět let sednout. Jen pro jistotu.
V loňském roce jsme na webu Reflex.cz zveřejňovali čtenářské snímky blafů z restaurací, jídelen i menz. Ubylo od té doby na českých stolech blafů? Pokud jste si někde v poslední době dali blaf a nezapomněli jste ho vyfotit, pošlete nám snímek na e-mailovou adresublaf@reflex.cz.
