Poslanci si chtějí pokoutně zvýšit platy, stojí jim to za to? Ano, stojí!
Vlastně se nad tím chce jen zakroutit hlavou a povzdychnout si: stojí jim těch devět až dvanáct tisíc za to? Stojí! Nemluvme ani o nějakých termínech jako je loajalita ke státu a zbytku obyvatelstva v Česku, kterému se budou zvedat daně.
Bavme se pouze o tom, zda poslankyni či poslanci XY stojí oněch zmiňovaných devět až dvanáct tisíc korun za další pošramocení kreditu nejen vlastního, ale prohloubení naštvanosti a odporu k politikům a politice jako celku. A znovu si přitom odpovězme: ano stojí! To celé navíc provedeno fintou natolik hloupou a průhlednou, že výše popsané ještě mnohokrát znásobuje.
Oč jde? Poslankyně a poslanci sněmovního rozpočtového výboru (stále ho vede občanský demokrat Pavel Suchánek, který chodil s penězi v igelitce kupovat letenky na dovolenou v Dubaji zlopověstnému Romanu Janouškovi s jen o něco málo méně zlopověstným bývalým šéfem ČEZ Martinem Romanem a pak tvrdil, že je „normální člověk s jednou dírou do zadku, tak si snad můžu dovolit jet na čtyři dny na golf do tepla") se pokouší pokoutně prosadit zvýšení platů pro všechny své kolegy.
Na jedné straně si sice nejprve demonstrativně a „velkoryse“ odhlasovali usnesení doporučující ponechat platy politiků zmrazené na nynější úrovni až do roku 2014. Na straně druhé si ale na návrh Vladimíra Vilímce z ODS zároveň odsouhlasili, aby se nadále nedanily poslanecké náhrady. Tedy peníze pro poslance a senátory navíc, rozepsané jako příspěvky na dopravu, stravu a reprezentaci, což je například oblečení.
Náhrady přitom tvoří podstatnou část mzdy poslance. Mají-li třeba pražští poslanci základní plat (bez příplatků za členství ve vedení sněmovních výborech etc.) ve výši 55 900 hrubého, činí jejich náhrady 29 tisíc korun. U bydlících více, než 150 kilometrů od Prahy, činí náhrady podle místa bydliště až 39 400 korun. Do toho, na co peníze skutečně používají, de facto nikomu nic není.
Například lídr socialistů Bohuslav Sobotka svého času drze přiznával, že mu peníze ušetřené z poslaneckých náhrad významně pomohly ke koupi bytu za sedm milionů v pražských Stodůlkách. Poslanecké náhrady se tehdy pro lídra socialistů staly záchranou. Bez nich by totiž existoval jasný rozpor v jeho příjmech, výdajích a ceně luxusního bytu. Než čelit podezření z možné korupce, bylo Sobotkovi milejší udělat ze sebe jen „nemorálního zneužívače“. Hájil se tím, že „nezná ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval“.
I Sobotkův příběh (na podobnou věc „dojel“ i bývalý lidovecký ministr Libor Ambrozek) přispěl k návrhu, aby se „dopravné, stravné a ošatné“ alespoň danilo. Do té doby se totiž poslaneckých náhrad zdanění naprosto nepochopitelně netýkalo.
Před dvěma roky se povedl šéfovi státní kasy Miroslavu Kalouskovi majstrštyk. Poslanci a senátoři totiž tehdy povětšinou netušili, že se jim bude plat i náhrady sčítat a až z celkové částky budou platit jak daně, tak zdravotní a sociální pojištění.
Tím při zmrazení platů řada z nich přišla až o dvacet tisíc měsíčně. Okamžitě se strhly lamentace, že vlastně nevěděli, o čem hlasovali a že řada z nich má nyní hluboko do kapsy. Vyvrcholilo to dnes už slavnou argumentací supergurua Víta Bárty před soudem o „půjčkách“ svým ovečkám.
Od té doby bylo prakticky jen otázkou času, kdy se politici pokusí srovnat si platy opět „do normálu“. Nyní k tomu členové sněmovního rozpočtového výboru využili verdikt Ústavního soudu, že je neústavní snižování platu soudcům. Miroslav Kalousek si sice v Právu, které na trik poslanců upozornilo, postěžoval, že je danění náhrad správné a nic by se na něm měnit nemělo.
Všichni včetně jeho stranických kolegů ze spolku TOP 09 a Starostů nicméně tak nějak počítají, že ke zrušení zdanění náhrad ve sněmovně dojde. Jak jde o devět až dvanáct tisíc navíc, stírá se totiž rozdíl mezi zástupci pravice a levice. Zvlášť, když si nikdo nemusí stoupnout a říct: prostě si chceme zvýšit platy. Obezličkou se stal právě verdikt Ústavního soudu o zvýšení platů soudců od ledna a připojení zrušení zdanění náhrad poslanců a senátorů k tomuto návrhu.
Takže do třetice: vážně jim to za to stojí…
