Copak jmelí… Ale přímá volba prezidenta je v ohrožení!
Copak návrat Bobošíkové do prezidentského klání. Ale jmelí, všimli jste si kolik se letos urodilo jmelí? - My na to chodíme ze synem každý vánoce. On si vyleze na horu a já čekám tady dole. Někdy se postavím i semhle. A když už to natrhá tak já na něho ze spoda volám "házej!"
Vzpomínáte si na Cimrmanovu hru Afrika a scénku o jmelí? Etuda měla posloužit když hercům na scéně vypadl z hlavy text a nápověda, starý Křeček, ve své kukani usnul. Po jeho probuzení pak jeden z herců pronesl: Jmelí je sice krásná věc, ale jsou důležitější věci… Vraťme se tedy k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž potvrdil vyřazení Tomia Okamury s Vladimírem Dlouhým a s poukazem na chybu ministerstva vnitra vrátil zpět do hry Janu Bobošíkovou. Copak Bobošíková, jsou i důležitější věci… Například rozhodování Ústavního soudu o celé přímé volbě prezidenta. A důvodné pochybnosti o tom, zda bude celá slavná přímá volba „pouze“ o několik týdnů či měsíců odsunuta, anebo zda se vůbec bude konat. Stále totiž existuje i varianta, že by si příštího prezidenta republiky mohli opět volit pouze poslanci a senátoři.
Na celém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž není ani tak zajímavé kultivovaně podané vysvětlení, že je úředník ministerstva vnitra zodpovědný za registraci kandidátů Václav Henych hňup, který sčítá chyby ze dvou kontrolních vzorků namísto, aby z chyb v obou vzorcích vypočítal průměr.
Podstatnější se zdá být konstatování předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy o dalším možném vývoji. Baxa se totiž pro server Novinky pustil do kritiky prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta jako celku. Dokonce ho označil za neústavní. „Od začátku jsme přesvědčeni, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem, vykazuje závažné deficity, věc se měla předložit Ústavnímu soudu ke zrušení konkrétních ustanovení přímé volby,“ řekl Baxa s tím, že by se „volby měly odehrát podle jiných pravidel, jinak se stanou karikaturou“.
Prováděcí zákon v podobě, jak ho poslanci a senátoři narychlo schválili, je podle Josefa Baxy „'ozdobený' tolika kritizovanými nedostatky, které chronicky provází platný řád. Je nejednoznačný, nesrozumitelný, místy mlčí a je přijímaný ve chvatu“ namísto toho, aby byl „postaven na pevných, jasných, srozumitelných a jednoznačných a včas schválených pravidlech“.
Jinými slovy tedy šéf Nejvyššího správního soudu Baxa říká, že je prováděcí zákon k přímé volbě napsaný mizerně a z jeho slov poměrně jasně vyplývá, že by se nedivil, kdyby ho Ústavní soud zrušil. Bez prováděcího zákona by se ale přímá volba prezidenta vůbec nemohla konat. V Ústavě totiž nově stojí pouze to, že se prezident bude volit přímo. Jakým způsobem upravuje právě onen prováděcí zákon.
Když v březnu poslanci a senátoři představili jeho obrysy (které se od konečného znění příliš nelišily), vystoupil v Otázkách Václava Moravce sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle tehdejších zákulisních informací se do pořadu dokonce sám nabídl, tak moc se chtěl k zákonu vyjádřit. A co že tehdy Rychetský na adresu zákona řekl?
Kromě prohlášení, že on by na místě zákonodárců pro přímou volbu „v této podobě v žádném případě nehlasoval“, prováděcí zákon z řady různých důvodů rozcupoval. „Řekl bych, že systémově to je skutečně chyba,“ prohlásil například. Podobně tehdy mluvili i další soudci Ústavního soudu. Autor tohoto textu odhadoval letos v březnu možný vývoj okol přímé volby pro týdeník Euro. Byť s drobnými odchylkami se jeho tehdejší skeptický pohled vesměs naplňuje.
Po včerejšku je přitom téměř jisté, že se prováděcí zákon k štavnímu soudu dostane. Stížnost na celou změnu Ústavy i prováděcí zákon zcela jistě podá vyřazená kandidátka Klára Samková, byť se svým protestem na fakt, že člověk, kterého nenavrhlo dvacet poslanců či deset senátorů musel získat 50 tisíc podpisů, neuspěla. Další stížnost zvažuje i Tomio Okamura hodnotící vyřazení ze soutěže jako politické, nad dalším postupem se zamýšlí i tým právníků Vladimíra Dlouhého.
Ústavní soud může nemá lhůtu na rozhodování nijak časově omezenou. Dokud nerozhodne, je přitom téměř nemožné, aby se přímá volba uskutečnila. Mohlo by totiž dojít k situaci, kdy bude na začátku roku někdo zvolen prezidentem a poté Ústavní soud oznámí, že pravdila byla protiústavní. Celá volba by tak vůbec nemusela platit, což by byla neskutečná blamáž.
Za této situace mluvili už v březnu nejrůznější politici napříč stranami, z nichž si nikdo přímou volbu nepřál, a odhlasovali ji jen kvůli obavám z veřejnosti, že by se mohlo opět volit nepřímo. Pod záminkou, že by se země vyhnula až několika měsícům bez prezidenta, jehož pravomoci by v takovém případě přebrali předsedové sněmovny a Senátu. Řešením by prý bylo přijetí jednorázové novely Ústavy, podle níž by sice přímá volba zůstala, ale přišlo by na ní až za dalších pět let. Nyní by si prezidenta ještě zvolili členové dolní a horní komory Parlamentu a za příštích pět let by sepsali pořádný a „neprůstřelný“ prováděcí zákon.
V březnu to otevřeně říkal jen teplický senátor Jaroslav Kubera, který se neváhá přihlásit k něčemu, o čem si jeho kolegové pouze špitají. Nedávno stejné téma zvedl poslanec ODS Boris Šťastný, který má úzké vazby na Václava Klause. Ostatně sám prezident před pár dny přímou volbu označil za populistický nesmysl. "Strašně se nám to vymstí, to už každý vidí dneska. Představa, že prezidenta budou vybírat voliči, je nesmyslná. Vyberou ho média a voliči ho pak jen schválí," postěžoval si Klaus doslova s tím, že by v případě některých kandidátů uvažoval o emigraci.
Jistě, na první pohled se může zdát, že by si nikdo z politiků doopravdy nemohl dovolit přímou volbu zrušit, nebo odsunout. Kdo z vás by si ale ještě před měsícem neklepal na čelo, kdyby mu někdo tvrdil, že si poslanci a senátoři pokusí zrušit zdanění náhrad na dopravu, stravu a ošatné? Takový návrh přitom už ve sněmovně leží a má velkou šanci na to, že projde…
Ale co přímá volba. Všimli jste si, kolik se letos urodilo jmelí?
