Pravda o Havlově zednářství
Příznivci konspiračních teorií ihned po nástupu Václava Havla do funkce - po jeho památné procházce pražským hradem v krátkých nohavicích - přišli s vysvětlením: To Havel, známý zednář, dával svým zednářským kolegům najevo, že je jejich králem, králem bosáků! Lety Havlova zednářská identita v očích paranoiků sílila, až Petr Hájek natvrdo v ČT sdělil národu, že Havel pocházel z významné zednářské rodiny.
Zednáři pochopitelně zcela objektivně existují. Jedná se o diskusní stolní klub a bytí zednářem je podobné jako bytí hasičem, lidovým myslivcem či filatelistou. Přikládat však zednářům (templářům, iluminátům, Židům, homosexuálům, cyklistům a dalším vybraným skupinám) nějaký zvláštní vliv a skrytý podíl na chodu světa, jak to činí Petr Hájek a jiní konspirativci, tomu se říká paranoidní blud.
Může to signalizovat počínající těžké duševní onemocnění, paranoiu. Další fází vývoje choroby pak je, když pacient přesvědčený o řízení světa templáři začne v tetuáži kolemjdoucích rozeznávat skryté vzkazy a pokyny pro sebe, kterými se ti zednáři pokoušejí ovládnout i jeho.
Nyní se podívejme se na Havlovo krátkokalhotové zednářství objektivem faktů. Naší redakci se podařilo získat unikátní svědectví paní Renaty S. (její identitu redakce zná), která počátkem devadesátých let pracovala v Oděvní službě Praha: „Nevím, jak k tomu došlo, ale po revoluci šili Václavu Havlovi oblek na ceremoniál právě v jednom - nejslavnějším - salónu Oděvní služby. Pracovala jsem tam od osmdesátých let, vyučila jsem se tam a udělala si oděvní školu. Byla tam za revoluce zvláštní atmosféra. Šéfové byli většinou komunisti, kteří při prvních demonstracích vyhrožovali všem zaměstnancům, kteří by šli demonstrovat, vyhazovem z práce. Když bylo jasné, že se revoluce povedla, začali být šéfové najednou velmi prorevoluční, a tak se asi nějak k té zakázce na Havlův oblek dostali. Mistra, který oblek šil a bral na něj míru, jsem osobně znala, jen si už nepamatuji jeho jméno. Byla to vzrušená doba, on byl rozrušený z toho, že bere míru Václavu Havlovi, že vidí slavného disidenta a nyní prezidenta zblízka, a zapomněl mu při měření nechat nazout boty.
Když ceremoniál přenášela televize v přímém přenosu, dívali jsme se celý podnik a když se Havel v těch kalhotách objevil, všichni jsme doslova ztuhli. Ty kalhoty prostě neseděly, a my veděli, že si to někdo odskáče. A skutečně - ihned po vysílání si šéf onoho mistra zavolal, slyšela jsem přes dvoje polstrované dveře, jak na něj řve, a když pak krejší vyšel ven, říkal, že ho asi vyhoděj z práce. Nevyhodili - zachránil to sám Havel. Přestože musel vědět, že mu ty kalhoty opravdu krejčí ušil špatně, prohlásil někde, že si je vyhrnul, protože padaly. Takže nešťastného mistra krejčovského z práce nakonec nevyhodili.“
Takže vzkazuji na Hrad: Z tohoto svědectví jasně vyplývá, že Václav Havel skutečně byl vlivný zednář, protože proč by jinak kryl nešikovného krejčího, než že to byl taky zednář!!!
