Ústavní debakl Tomia Okamury: Titanic zatím nejde ke dnu
Ústavní soud v pátek rozhodl o tom, že prezidentské volby proběhnou ve stanoveném termínu a podle současné legislativy. Zamítl návrh senátora Okamury na předběžné opatření, jímž by se konání voleb odložilo.
Soud se ovšem ještě bude zabývat senátorovou stížností na vymezení prezidentské volby v ústavě a na příslušný prováděcí zákon. Jde především o předepsaný počet podpisů pod žádostí kandidáta na registraci, o techniku ověřování podpisů a o lhůty pro odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Jeho rozhodnutí ovšem ovlivní až příští volbu, tu, která proběhne v roce 2018.
Není vyloučeno, že soud části zákona (případně některá ustanovení ústavy, jeho pravomoci v té druhé věci jsou ovšem problematické) zruší. Tím by do jisté míry nepřímo zpochybnil legitimitu nynější volby. Už proto je velmi problematické, že by se soudci rozhodli pro nějaký drastický zásah.
Upřímně řečeno, nejsou pro to ani žádné důvody: stanovený počet podpisů není možné racionálně a z podstatných důvodů napadnout. Účinnější kontrola než ta, jež proběhla, je prakticky nemožná, věrohodnost každé petice je podstatně závislá na míře dobré vůle ve společnosti, v níž se podpisy sbírají, a na její politické kultuře.
Řeči o tom, že prováděcí zákon je zmetek, vlezle nadbíhají tomu, co chtějí lidé slyšet. Jediný zjevný nedostatek je v tom, že pro výpočet chybovosti nebyl stanoven matematický vzorec, což je formální a snadno napravitelná věc.
Výhrady k legitimitě bude mít jistě pan Okamura, to je přirozené a odpovídá to i jeho politickému stylu. A pak ovšem ti, kteří jsou přesvědčeni o nelegitimitě dnešního ústavního systému jako celku. Ti by ovšem měli výhrady tak jako tak.
Je jistě pravda, že pan Okamura byl kandidát s relativně silnou veřejnou podporou, a navíc nejvýraznější kandidát „protisystémový“. Z „protisystémových“ kandidátů tak ve hře zůstala pouze paní Bobošíková, komunisté vlastního kandidáta ani nepostavili.
Nezdá se však zatím, že i kdyby se všichni spojili, mohlo by to prezidentskou volbu nějak výrazně ovlivnit. Zatím. „Pachuť“, o níž hovořila v sobotním Právu senátorka Wagnerová, nebude tedy zase až tak silná.
O základní věci (případný odklad voleb) rozhodl Ústavní soud správně, rychle a jednomyslně. Správné je i to, že se Okamurovou stížností na volební legislativu bude ještě zabývat. Zpětně se jeho rozhodnutí jeví jako neproblematické, vyplývá to také z reakcí odborníků i z vyjádření politiků napříč spektrem.
I to je ovšem jen důsledek toho správného a rychlého rozhodnutí, které u našich nejvyšších ústavních orgánů není bohužel žádným pravidlem. Závěr je relativně optimistický: k prohloubení chaosu a rozvratu prozatím nedošlo. Náš ústavní systém funguje, pokud jde o základní životní funkce, pořád ještě spolehlivě. Titanic tedy zatím nejde ke dnu.
Více textů autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.
