PETR HOLEC: Miloš Zeman se utrhl ze řetězu. Evidentně si spletl volby!
Jen pro připomenutí: Česká republika je parlamentní demokracií, takže o vládě rozhodují parlamentní volby. To jako by nyní uteklo nově zvolenému prezidentovi Miloši Zemanovi, jenž se po volebním vítězství očividně opil sám sebou ještě hůř než normálně.
Takže nám hned skromně oznámil několik svých prezidentských záměrů: pád vlády a předčasné volby, napumpování půjčených peněz do ekonomiky, změnu způsobu komunálních voleb, zavedení majetkových přiznání, chození na vládu, jmenování Jiřiny Bohdalové premiérkou…
To jediné jsem si vymyslel. Snad proto, že jsou si se Zemanem v televizi tak podobní. Možná by Bohdalová mohla vzít roli první dámy. Kolo štěstí to sice není, ale úplně zadarmo se role taky nehraje.
Ne že by principiálně šlo o samé špatné nápady. Třeba majetková přiznání by připravila o majetek spoustu zlodějů, včetně politiků. A vzpomenete-li si na Zemanovu někdejší akci „Čisté ruce“, s níž vyhrál parlamentní volby v roce 1998, mohli bychom se dočkat i zajímavých překvapení. Její jedinou obětí se totiž tehdy stal Zemanův ministr financí Ivo Svoboda.
Problém je, že podle ústavy náš prezident – a to i ten přímo zvolený – vládu spíš jmenuje a reprezentuje navenek, než shazuje. A stejně tak nerozhoduje o tom, jestli máme expanzivní nebo restriktivní rozpočet, případně znárodňujeme. I to si vybíráme v parlamentních volbách. Že se po nich občas dočkáme opaku předvolebních slibů, je jiná věc. Říkejme tomu kouzlo demokracie.
Ano, Zemana volilo víc lidí než vládní ODS s TOP 09 dohromady. No a co? Ústavu to nijak nemění, navíc jde o rozdílnost volebních systémů. A že má vláda podle výzkumů veřejného mínění tristní podporu veřejnosti?
Zaprvé: jakou asi podporu může mít, když působí tristně? Zadruhé: myslel jsem, že Zeman výzkumy veřejného mínění pohrdá - nebo jsem idiot. A zatřetí: kdybychom měli vlády sestavovat i odvolávat podle veřejného mínění, bude permanentně premiérem Karel Gott a jako důchod budeme fasovat jeho desky.
Svým způsobem Zemanovi rozumím. Po počátečním nezájmu se prezidentské volby nakonec zvrhly v intenzivní boj dobra proti zlu, takže vítěz může logicky podlehnout dojmu, že vyhrál víc, než ve skutečnosti vyhrál.
Ostatně přihodí se to celkem snadno: na volebním štábu vypijete trochu víc PET lahví levného čepovaného vína, za zády vám pěje hymnu Daniel Hůlka…
Navíc Zeman není jediný, koho tento povolební syndrom přepadl. Podívejte se třeba na venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Možná přišel čas připomenout Zemanovi, že v parlamentních volbách propadl. A kdo to ví lépe než třeba Miroslav Šlouf, strůjce obou Zemanových volebních kampaní? Doufejme, že po volbách už zase vidí i slyší stejně dobře jako předtím.
