MARKÉTA LUKÁŠKOVÁ: Proč jsou ceremoniály předávání cen v Česku takovou tragédií?
Poslední Český lev to definitivně potvrdil. Slavnostní vyhlašování jakýchkoliv cen se u nás rovná dvěma hodinám úmorné nudy a tápání v přímém přenosu. Výmluvy na nedostatek financí neberu, vtipné a zajímavé předávání cen může klidně stát na jednom schopném moderátorovi a lehce pozměněné dramaturgii. Tak v čem je sakra problém?
Uznávám, že paušalizuji, neviděla jsem vyhlašování všech cen, které se v Česku rozdávají. Je tedy docela dobře možné, že už spoustu let se někde ve sklepě v utajení rozdávají ceny pro nejlepší české prodejce praček a jejich závěrečný ceremoniál je řachanda plná ironie a sarkasmu, kde geniální moderátor dokáže jednou větou reflektovat společenské dění v širších souvislostech i s dopadem na prodej bílé elektroniky. Nikdy jsem o takovém vyhlašování ale neslyšela – přesto jsem jiných přenosů viděla dost.
Nejsem zdaleka první člověk, který křičí král, potažmo Petr Vachler, je nahý. Naopak mě překvapuje, že přes každoroční křik a kritiku se Lvi vůbec nemění. A pokud mění, je to změna k horšímu. Upoutávky s Janem Budařem v roli hlavních postav úspěšných českých filmů slibovaly hodně. Jsem snad naivní, když čekám, že se tato očekávání promítnou i do přenosu? Proč jindy vtipný Budař působil celý lví večer jako znuděný konferenciér na hasičském bále v Horní Dolní? Proč se během ceremoniálu neobjevilo ani jedno jediné hudební nebo taneční vystoupení, související s filmem? Přitom se stačilo podívat alespoň jednou na vyhlašování Oscarů. Scénáristé slavnostního předávání cen Akademie hojně využívají přítomných nominovaných herců, kteří na pódiu šaškují v rolích tanečníků a zpěváků. Je to zábavné, neobvyklé a osvěžující, a když už se tak strašně snažíme být v rámci kinematografie světoví, tohle je první věc, kde bychom se mohli a měli inspirovat.
Český lev se totiž tváří jako svátek či oslava českého filmu, ale jeho prezentace tomu bohužel vůbec neodpovídá. Naprosto mě fascinoval už jen fakt, že při nominacích v jiných než hereckých kategoriích se režie neobtěžovala pustit ani pětivteřinovou ukázku z filmu. Asi bych toho u předávání filmových cen chtěla moc. Pokud Petr Vachler skutečně nemá peníze, a proto všechno roubuje na mustr „příchod vyhlašujícího na pódium-přeříkání nominací-vyhlášení-děkovačka-odchod“ bez jakékoliv přidané hodnoty, je třeba vsadit všechny karty na moderátora. Možná by dokonce jednou stálo za to si přiznat, že když je někdo dobrý herec nebo zpěvák, není automaticky i dobrým moderátorem. Jestli znáte Petra Vachlera osobně, pusťte mu prosím předávání Zlatých Glóbů, které moderuje Ricky Gervais. Geniální ukázka toho, že jeden vtipný a ironický moderátor hravě zvládne utáhnout celý večer. Navíc, uznejte sami, česká kinematografie potřebuje kritiku a zpětnou vazbu jako prase drbání, tak proč ji tvůrcům a hercům nenaservírovat přímo během předávání cen, kde to nikoho doopravdy nezabolí a všichni se zasmějou?
Letošní předávání Lvů bylo jubilejní, ale neinformovaný divák neměl šanci si toho všimnout. V přímém přenosu se to totiž projevilo jen tím, že na konci pršely konfety na Zdeňka Svěráka. Moje kritika ale neprší jen na Lvy - dojem z posledních Slavíků byl úplně stejný: apokalypsa klepe na dveře. Utahaná show ve stylu Ein-Kessel-Buntes proložená nesmyslnými výstupy zpěváků s písněmi z cizího repertoáru. Česká popmusic tím opět nevědomky ukázala, že vlastně pořádně neexistuje a toporný moderátor Ondřej Brzobohatý celý dojem jen potvrdil. Poznámka pod čarou - byl to opět moderující herec.
Pojďme proto raději hledět s nadějí do budoucnosti - za dva týdny nás čekají Andělé. Ty má moderovat Leoš Mareš, a ten se konceptu ironického glosování svým stylem alespoň přibližuje. Můžeme jen doufat, že z přenosu neudělá sebepropagační one man show a vytvoří pár momentů, které budou stát za zapamatování, nebo alespoň za zasmání. A když už jsme u one man show a zahleděnosti do sebe sama, vsadím krk, že po Lvech si všichni filmoví tvůrci a herci na večírku pohoršeně říkali, jak je to strašné, že lidé chodí do kina na Babovřesky, místo aby chodili na „jejich“ filmy. Vážení tvůrci a herci, nemůžete se ničemu divit, když svým filmům prostřednictvím těchto show děláte takovou reklamu.
