JAROSLAV PLESL: Železná lady vítězila, protože nikdy neztratila víru
Od pádu komunistického režimu uplynulo více než dvacet let a česká politika se nachází v krizi. V tom se vzácně shodují intelektuálové bez ohledu na to, jaký směr politického smýšlení je jim bližší, jaké vyznávají hodnoty. České politice chybí silná myšlenka.
Bohužel však v tomto ohledu nejsme výjimkou. Stejnou krizí idejí trpí politika v Evropě i ve Spojených státech, kde se naplno projevila při nedávných prezidentských volbách. Proti oslabenému Baracku Obamovi nedokázali republikáni postavit kandidáta, jenž by ho s pomocí jasné a silné politické myšlenky uměl porazit. Takového člověka prostě nemají.
Odchod Margaret Thatcherové tuto intelektuální krizi euro-americké politiky jen podtrhuje. Dcera zelináře Alfreda Robertse vyrůstala v prostředí vyznávajícím plnou osobní odpovědnost za vlastní život a možná není tak úplně náhodou, že se její rodiče brali v roce 1917, kdy v Rusku zvítězili bolševici a začali do světa vyvážet komunismus. Budoucí předsedkyně britské vlády levicovým myšlenkám nikdy neuvěřila a celou svou politickou kariéru vsadila na opačnou kartu. Věřila ve svobodu a volný trh. A podle toho stavěla svůj politický program.
„Začalo to myšlenkami a vírou. Musíte začínat s vírou. Ano, vždycky s vírou,“ řekla Thatcherová mnohem později, když se ohlížela za svou dlouhou politickou kariérou, která jí v roce 1959 přinesla křeslo poslankyně, o jedenáct let později křeslo ministerské a v roce 1979 i křeslo první britské předsedkyně vlády. To si udržela úctyhodných jedenáct let.
Kdyby Thatcherová nevěřila ve svobodu a volný trh, těžko by se v sedmdesátých a osmdesátých letech postavila marxistickým odborářům, kteří všemi silami bránili privatizaci ztrátového uhelného průmyslu. A stěží by se v roce 1982 odhodlala vyslat britský operační svaz daleko do Atlantiku bránit Falklandy.
Margaret Thatcherová opustila tento svět jako úspěšná, světoznámá, ale i nenáviděná politička. O posledním uvedeném adjektivu dobře věděla, ale mysl jí netížilo. Dobře věděla, čemu věří, a svou víru nikdy neztratila. Síla jejích politických myšlenek nakonec ovlivnila i zajímavou generaci britských politiků z opačné strany spektra. Tony Blair přišel v 90. letech s konceptem obrozené socialistické strany pod sloganem New Labour a od Thatcherové překvapivě přejal klíčové zásady její ekonomické politiky.
Baronka Thatcherová opustila tento svět ve věku nedožitých osmaosmdesáti let jako vítězka. Zvítězila, protože si až do konce udržela svou silnou víru. Věřila, že nemá smysl něco dělat jen proto, že to tak dělají jiní. Věřila ve vlastní cestu a na svou stranu strhávala jiné. V tom bude příštím generacím politiků trvalou inspirací.
