JAROSLAV PLESL: Jak napsat úvodník aneb 10 dobrých rad Ivana Hamšíka
Šéfredaktor Ivan Hamšík a zástupce šéfredaktora Jaroslav Plesl se tímto úvodníkem loučí s časopisem Reflex.
Milé čtenářky, milí čtenáři, moje mise v Reflexu s tímto vydáním končí. Staronovému šéfredaktorovi Pavlu Šafrovi přeji hodně štěstí. Místo loučení si přečtěte fejeton o tom, jak se v uplynulých dvou letech rodily úvodníky. Nešlo to vždycky úplně hladce, ale kolegové byli skvělí a trpěliví. Mějte se hezky!
Ivan Hamšík
1. Úvodník musí být aktuální. Nikdy ho nezačínejte psát, pokud hrozí, že dojde k významné události. Vždy raději počkejte, až bude jasné, že se už nic důležitého nestane.
2. Úvodník musí být nadčasový. Pokud se necháte zbrkle strhnout k sepsání úvodníku v domnění, že už víte, jak nápaditě okomentovat aktuální událost, rozhodně nic nepište.
3. Nepodceňte přípravu. Úvodník je královská disciplína a jakýkoli zbytečný spěch snižuje jeho kvalitu. Všechno je třeba dobře promyslet.
4. Diskutujte s kolegy. Nikdy ne dříve než hodinu před uzávěrkou obejděte všechny lidi v redakci a zeptejte se jich, co by si ve vašem úvodníku rádi přečetli.
5. Buďte kritičtí. Všechny návrhy, které vám kolegové předloží jako téma pro váš úvodník, po krátkém přemýšlení zavrhněte.
6. Buďte kreativní. Alespoň hodinu cvičně vymýšlejte náměty, které by skvěle zpracoval jiný autor, ale vy z nich úvodník napsat nechcete.
7. Trénujte. Půl hodiny před uzávěrkou si otevřete libovolný zpravodajský server a začněte psát úvodník inspirovaný hlavní zprávou. Po půl hodině text vymažte.
8. Relaxujte. Když se vám nedaří najít vhodné téma pro úvodník, pusťte si v televizi sportovní přenos, pište vtipné statusy na Facebook nebo sledujte porno.
9. Nestresujte kolegy ve výrobě. Nedaří-li se vám najít vhodné téma, zavřete se v kanceláři, tvařte se zasmušile a předstírejte, že něco píšete.
10. Improvizujte. Je-li už skoro celý časopis v tiskárně a korektoři usínají na klávesnici, požádejte prvním ranním telefonátem někoho z kolegů, aby úvodník napsal za vás.
Jak vidíte, nic složitého to není.
Jaroslav Plesl