JIŘÍ X. DOLEŽAL: Intelektuální snobi jsou banda elitářských kryptofašistů
Je dopsáno, článek je hotov. Nechám dvě hodiny odležet před odesláním do redakce a otvírám časopis. Za ty dvě hodiny přečtu článek ve starých Archeologických rozhledech zesnulého docenta Fridricha o estetickém vnímání pralidí, časopis zavřu a hned se na**ru. Je fakt tohle moje čtení o tolik horší než jakákoliv forma literární kultury?
Procházím svou knihovnu pohledem od Barranda přes paleo-archeologický sborník Vepsáno do kostí až po Počátky umění o jeskynní malbě od profesora Jiřího A. Svobody, prohlížím katalog fotek z výstavy Umění z časů lovců od Matrina Frouze, a jsem vlastně úplný hovno. Jde o okrajovou disciplinu, jejíž produkty se nedají jíst a nikoho nezajímají!
Jo takhle umění! LITERATURA, voe! P**o, KRÁSNO!!! Kdybych četl místo úvah o myšlení neandrtálců úvahu o myšlení nějakého recentního mazala, kdybych místo Umění z časů lovců listoval katalogem Umění po 13. lednu 2011 a místo Svobodových počátků umění obdivoval Knížákův Konec umění, tak jsem in, cool a free, hipster a tak vůbec. Jsem intelektuál, kulturní veřejnost, hvězda diskusí kolem kavárenských stolů a tak vůbec. Zatímco nyní, když se mi líp líbí gravettienská Venuše než blikající srdce mistra Davida, jsem buran podivín, excentrik a tak vůbec.
Přitom - ve vší skromnosti - jsou úvahy o estetickém vnímá neandrtálců minimálně stejně cenné jako úvahy o estetickém vnímání Jaroslava Róny či Davida Černého. Jenom ta jakási těžko definovatelná intelektuální mafie rozhodla o tom, že strhující text na téma, že by někdo souložil, ale nemá s kým, a když má s kým, tak nemá kde, a když má kde, tak zapomene v autě Viagru v řeči vázané je Umění, které zasluhuje zvláštního zřetele, dotace, daňové úlevy, tvoří kulturu a kultivuje národ. Zatímco článek docenta Fatky na téma migrace kambrických trilobitů je bizaar, k zasmání a nuda k uschnutí, protože je to (rozuměj ty intoše, hipstery a podobnou havěť) nezajímá.
Zájem o přírodu, paleontologii, prehistorii, archeologii, etnografii, etologii, psychologii a stovky dalších oborů kultivují ducha mnohem víc než muzikál na jakékoliv závažné téma Vlasy včetně. Přesto je zájem o přírodovědné obory podle naší kulturní veřejnosti vyhrazen bizarním podivínům. Vyfabulované storky odporující zdravému rozumu o neexistujících lidech - rozuměj umělecká literatura - je něco nóbl, chvályhodného a lepšího. Proč? No proto, že to zajímá je - kulturní veřejnost - zatímco nějakej brouk či nedejpánbůh dinosaurus je fakt nebere ani v nejmenším.
Všeobecná neúcta k přírodním a společenským vědám jako koníčku a naopak glorifikace takzvaně „kulturních zájmů“ ukazují, že „kulturní veřejnost“, „intelektuálové“, je mocnější lobby než homoseálové, cyklisti, zednáři a ilumináti dohromady. Podařilo se jí totiž vnutit celému národu pocit, že opravdu nobl jsou pouze a pouze ty věci, které zajímají právě je - intelektuály.
