JIŘÍ X. DOLEŽAL: Řada zaplavených obcí by se měla zbourat

Jako ukázkovou obec, které se tento text týká, jsem vybral obec Kly v Polabí. Její starostka totiž velmi sklíčeně vystoupila v pátek večer v povodňovém vysílání ČT 24 a říkala, že celá její ves je zaplavená a že je to špatně. A volala po protipovodňových opatřeních. Ne, není špatně, že jsou Kly zaplavené - špatně je, že stojí, kde stojí.

Začněme hned od názvu obce. Kly neznamená, že by se někde v okolí nacházela deponie slonoviny nebo mamutích klů. Název Kly je odvozen (podobně jako u vesnice Nákle na Olomoucku) od slova kůl. Původní osada totiž byla postavena na kůlech - kvůli povodním.

Když lidé začali místo srubů na kůlech stavět na zemi, normální hospodářská stavení, přišel problém. Obec je totiž zaplavovaná permanentně a jenom na obecním webu se dočteme: „Ves Kly utrpěla mnohé škody povodní v roce 1845, kdy nejvyšší stav vody dosahoval 7,26 m nad normál. Pozemky i s úrodou byly téměř zničeny, obec zatopena a pobořena. Také v létech pozdějších byla obec povodní ohrožena, zvláště v letech 1862, 1872 a 1890.“ Prostě - povodně jsou v Klech zcela normální a jakékoliv požadavky na protipovodňovou ochranu jsou nerealistické. V Klech se prostě Labe rozlévá od nepaměti. Řešením tedy není nějaká protipovodňová hráz, ale přesun vsi výše.

Sídlení v říční nivě je prostě nesmysl, neúcta k přírodě, a nemělo by být nijak podporováno. Lidé si v průběhu 20. století, které bylo u nás na povodně mimořádně chudé, odvykli bát se vody. Povodně jsou ale organickou součástí našeho klimatu, a my je musíme respektovat. U všech zaplavených objektů by se tedy před jejich rekonstrukcí mělo důkladně zvážit, zda prostředky na rekonstrukci nevěnovat spíše na postavení zničených domů někde jinde, dál od řeky.

Je samozřejmé, že některé stavby u řek zůstanou. Nemůžeme přesunout pražskou Kampu dál od řeky, to technicky neumíme. Ale místa jako Lahovičky, ta část Veselí nad Lužnicí, která stojí těsně u řeky, nebo již zmíněné Kly bychom měli vyklidit a nechat řece.