BOHUMIL DOLEŽAL: Především zabránit nástupu pravice!
Předseda ČSSD Sobotka jednal včera s premiérem Rusnokem.
Poté sdělil novinářům: za prvé, že žádné body z návrhu programu Rusnokovy vlády nejsou v rozporu s programem sociální demokracie; za druhé, že má výhrady k Rusnokově vládě, protože nevznikla na základě výsledku voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Zemana a protože má vazby na stranu SPOZ; a za třetí, že ČSSD (tj. poslanecký klub) by měla hlasovat jednotně. Tedy zjednodušeně řečeno: Pan Sobotka, protože se nyní zjevně se svým kritickým postojem k Rusnokově vládě ocitl ve vedení ČSSD v menšině, je kvůli tomu prvnímu ochoten zapomenout na to druhé a hlasovat „jednotně“, tj. stejně jako jeho straničtí oponenti.
Ti – tedy přesněji řečeno ten hlavní, Michal Hašek – teď volí dosti drsnou rétoriku: ve čtvrtečním rozhovoru pro lidovky.cz hovořil poněkud normalizačně - antichartisticky o „některých lidech z vedení strany“ (správně se říká „některých jedincích“), a dokonce o „odpadlících z vedení strany“ (tím druhým sice Sobotku nemínil, ale termín je to opravdu vykutálený). Předseda Sobotka, Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier jsou zjevně na nejlepší cestě stát se revizionisty a pravicovými oportunisty.
Argumenty sociálních demokratů jsou:
- než pravice, tak to raději Rusnok,
- a proč ne Rusnok, vždyť programy se shodují.
Jenže dát Rusnokovi důvěru znamená požehnat Zemanovy kroky a ambice a smířit se s oslabením role parlamentu. A shoduje se opravdu Zemanův program (autoritativní prezidentská vláda) s programem ČSSD? - a proč ne Rusnok, vždyť programy se shodují.
Cílevědomému náporu prezidenta, který má nyní daleko efektivnější tým než v roce 1998, je obtížné čelit. Koaliční stojednička je na to víc než slabá. Dokázaly by to jen ODS, TOP09, ČSSD a společně, kdyby se dokázaly domluvit na společném zájmu o zachování parlamentní demokracie. Jenže se o to ani nepokusily, ty první trvají na stojedničce, ti druzí, že porážce oponenta je možné parlamentní demokracii obětovat. Teď, poté, co se Bohuslav Sobotka ve své straně očividně ocitl v menšině, je na to už pozdě. Na Zemana už velké nekomunistické strany nemají.
Takže osmého srpna už v PSP ČR zřejmě vlastně o nic nepůjde. Přesto má toto datum šanci, aby se zařadilo mezi významné milníky našeho novodobého historického vývoje: tj. mezi ty, na něž bychom nejraději zapomněli.
