JAN JANDOUREK: Balvín žere. A když už žere, kdyby aspoň tolik nemlaskal
Pan ministr Jiří Balvín se skutečně rozjel. Vláda, v které je ministrem kultury, ještě nemá důvěru, ale hlavy už padají.
Zůstává nad tím rozum stát. Nutně se vybavuje starý ale nesmrtelný výrok z dob první republiky: „Ať žerou, ale když žerou, kdyby aspoň tolik nemlaskali.“ Ale Zemanova vláda, a je to Zemanova vláda, snad si někdo nemyslí, že je Rusnokova, už mlaská tak, že je to slyšet až za šumavské hvozdy.
Ministr Balvín začal čistku. Sesadil po dni ve funkci nového ředitele Národního divadla Jana Buriana. Prý kvůli tomu, že Burianovo jmenování nevzešlo z výběrového řízení. Podobný krok Balvín údajně chystá i v případě jmenovaného ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Je úplně jedno, jestli dotyční pánové jsou, nebo nejsou kompetentní, jestli ministr má, nebo nemá právo to udělat. Na celé věci zaráží ta arogance. Balvín sám je členem vlády, která ještě nedostala důvěru parlamentu. To, jak Balvínovy počiny působí hloupě na veřejnost, pochopil i premiér Rusnok, který nařídil Buriana povolat zpět. Píárko vlády ale utrpělo šrámy, protože jak odcházejí z divadla herci, které lid zná, vypadá to hodně zle. Tohle přece měla být vláda lidu, ale zatím to vypadá jako trapas.
Vláda takzvaných odborníků se zesměšňuje den po dni. Vlastně by pro ty sociální demokraty, kterým se Rusnok a Zeman nelíbí a pro momentálně defenzivní pravici bylo nejlepší, kdyby Rusnokův tým ještě chvíli řádil a definitivně se ztrapnil. České dráhy, Národní divadlo, pak Národní galerie, ministerstvo zahraničí, ambasády, ještě se něco najde, kam by se honem dali upíchnout kamarádi.Není třeba mít velké iluze o voličském lidu, ale přece jen co je moc, to je moc, to už pozná každy. Trafiky teď budou pršet jak při kobercovém náletu.
Práce snů
Zcela upřímně, pokud někdo nechce být za každou cenu ve vládě, prací snů je dnes být pravicový politik v opozici. Je příjemné, když za vás špinavou práci udělá někdo jiný. Tak ať ještě ministři a jedna ministryně chvilku vyvádějí. Příští volby pak dopadnou jako vždycky. Půl na půl. To pak budou kejkle.
Jen jedna věc je na tom smutná. Stát není filmové studio, kde točíme horor. Není ani trenažér, kde si zkoušíme, jaké to asi je, když se lidem vládne. Pro demokratickou pravici i levici je to výzva, dát se na chvíli dohromady, aby se dalo zabránit nejhoršímu. Pak ať si to zase rozdají, teď ale ne, na to není dobrá doba.
Myslí si snad někdo, že Rusnok Balvína umravňuje kvůli demokracii? Nesmysl. Bojí se, že mu bude chybět pár hlasů pro důvěru a skončí v historii jako kašpárek. To skončí tak jako tak, jde jen o to, jak dlouho bude to pimprlové divadlo trvat. Ale co chcete, i dítko školou povinné ví, že vlastní stín každého doběhne. A že když je někdo povaha, že mlaská nahlas, snadno se to neodnaučí. Tak aspoň víme, na co dávat pozor.
